Velké malé zprávy 19. září 2002

Švýcarští vědci zřejmě objevili v mozku oblast, kde vzniká pocit pobývání mimo tělo. Když totiž stimulovali elektrodami mozek jedné pacientky trpící epilepsií, žena začala najednou popisovat dojem, že opustila své tělo, vznáší se nad ním a vidí se shora ležet na posteli. Vědci odhadují, že asi 10% lidí, kteří se ocitli na pokraji smrti, zažilo podobné pocity. Bylo však obtížné tento jev prokázat.

Podobný pocit však líčili také někteří pacienti s migrénou, epilepsií a po mozkové mrtvici. Jak informoval týdeník Nature, švýcarští odborníci vyvolali tento stav u dotyčné pacientky celkem třikrát. Žena líčila pocity lehkosti, zdálo se jí, že se vznáší asi 2 metry nad postelí, blízko stropu. Když ji odborníci požádali, aby se z této výšky podívala na své nohy, zdálo se jí, že se nohy zkracují.

Vědci si to vysvětlují následovně: soudí, že část mozku spojuje zrakové informace o vzhledu těla s vnímáním doteku a rovnováhy. V mysli tak vzniká celková představa o těle. Vědci věří, že pocit "pobytu mimo tělo" může vzniknout ve chvíli, kdy se tyto informace nespojují. Například u lidí blízko smrti by to mohl způsobovat nedostatek kyslíku nebo přerušení zmiňovaného spojení a špatná funkce příslušných částí mozku.

První zkameněliny, které svědčí o existenci pohlavního života dávných živočichů, jsou staré víc než 500 miliónů let. Nejstarší penis je starý asi 100 miliónů let. Patřil lasturnatce, což byl raný korýš příbuzný krabům a granátům. A zkamenělá lasturnatka neměla dotyčný orgán jeden, ale dva.

Konstatoval to podle agentury Reuters profesor paleontologie David Siveter z univerzity v britském Leicestru. Navíc podle jeho slov mají lasturnatky neboli ostrakodi v poměru k délce těla nejdelší spermie v celé živočišné říši. Milimetrový tvoreček může vytvořit jedinou spermii dlouhou 10 milimetrů. Vědci studují, u jak starých zkamenělin se už objevují důkazy o pohlaví a sexuálním životě. Podle profesora Sivetera se tak dozvídají víc o tom, jak se vyvíjelo rozmnožování živočichů a jejich chování v této oblasti.

Tým asi 40 španělských vědců, filmařů, potápěčů a inženýrů se chce pokusit pořídit vůbec první filmové záběry obří olihně v jejím přirozeném prostředí. Mají k tomu podmořské kamery připevněné k bójím nebo k lodi a dvě kamery - roboty, které umožní natáčet až v houbce 900 metrů pod mořskou hladinou. O obřích olihních, odborným názvem Architeuthis, se neví téměř nic. Má se za to, že daly vzniknout mnoha dávným legendám o záhadných tvorech z hlubin.

Odborníci soudí, že obvykle žijí na okraji pevninských šelfů v hloubce od 200 do 700 metrů. Mrtvé nebo umírající veliké exempláře se našly vyplavené na pobřeží, byly vytaženy z rybářských sítí či objeveny v žaludku velryb. Letos v červenci moře u Tasmánie vyplavilo obří oliheň vážící 250 kilogramů. Každé z jejích osmi ramen měřilo od 15 do 18 metrů. Měla také dvě menší chapadla, kterými si zřejmě podávala potravu. Pozorování mrtvých exemplářů ukazují, že olihně mohou vážit až tunu a jejich oko má v průměru až 40 cm - což je největší oko živočicha na Zemi vůbec.

Několik desítek velkých olihní, včetně některých patřících do skupiny Architeuthis, bylo spatřeno u pobřeží Kantabrie. Odborný tým tedy podle agentury DPA zamířil právě tam.