Velké malé zprávy 19. února 2003
Astronomové objevili jednu z nejbližších hvězd k Slunci a k Sluneční soustavě. Vývoj lyží nabral na obrátkách - budou se stále více zkracovat a jejich tvar se bude čím dál víc podobat přesýpacím hodinám. Pečlivá analýza nejstarších nalezených lidských ostatků v Austrálii možná odpoví na otázku, kdy na tento kontinent poprvé přišli lidé.
Astronomové objevili jednu z nejbližších hvězd k Slunci a k Sluneční soustavě. Podle jejich zjištění jde o třetí nejbližší hvězdný systém a pátou nejbližší hvězdu k Slunci. O jejich objevu píše internetový server BBC News. Vědecký tým pod vedením odborníků z NASA hvězdu, která ještě nemá jméno, objevil díky jejímu relativně rychlému pohybu po obloze.
Vědci soudí, že v jejím okolí by mohlo být ještě několik dalších, zatím nespatřených hvězd. Nezřetelná hvězda typu rudý trpaslík je vzdálená 7,5 světelného roku. Z kosmického hlediska by na ní nebylo podle astronomů nic převratně zajímavého - kdyby ovšem měření neprokázala, že je to po Alfě Centauri a Barnardově hvězdě nejbližší hvězdný systém od našeho Slunce
Člověk zná a používá lyže už nějakých dva a půl tisíce let. V současnosti ale nabral jejich vývoj na obrátkách. Jak píše časopis Nature, shodují se na tom i vědci - konkrétně účastníci setkání Americké asociace pro rozvoj věd. Rozhodující vliv na vzhled nové generace lyží mají snowboardy. Lyže se podle jejich vzoru zkracují a získávají tvar přesýpacích hodin. Tato proměna prý bude pokračovat i nadále.
Lyže se podle amerických odborníků zkrátí až na 150 centimetrů a budou čím dál víc vykrojené. Úkolem číslo jedna je teď snížit vibrace lyží, které ve velkých rychlostech ohrožují jejich stabilitu. Experti to chtějí udělat tak, že na vybraných místech lyže buď zpevní nebo změkčí. Při výrobě lyží se podle nich budou čím dál víc používat pryžové polymery.
Pečlivá a všestranná analýza nejstarších lidských ostatků, jaké byly až dosud nalezeny v Austrálii, možná přináší odpověď na otázku, kdy byl tento kontinent poprvé kolonizován. Už celá desetiletí debatují vědci o tom, jak jsou nalezené kosterní pozůstatky pravěkého muže, kterému se začalo říkat Mungo, staré. Odhady se lišily až o 20 tisíc let.
Mungovi objevitelé teď přišli s tím, že je mu 40 tisíc let. Pokud se tento závěr potvrdí, mnozí paleontologové si oddechnou. Podle některých vědců je totiž Mungo starý celých 60 tisíc let - to by ovšem úplně zbortilo teorii, podle které je kolébkou lidstva Afrika. Lidé se tam měli poprvé objevit před 100 tisíci lety a odtud migrovat do dalších částí světa.
Zdá se ale, že pravdu mají ti, kteří stáří nejstarších kosterních pozůstatků v Austrálii stanovili na 40 tisíc let. Na rozdíl od svých předchůdců totiž zkoumali i písek z hrobu, ve které byl muž pohřben a také nástroje, které u něho našli.