Velké malé zprávy 19. června 2003
Japonští genetičtí inženýři vytvořili kávovník s velmi nízkým obsahem kofeinu. z něhož by se mohla vyrábět káva bez kofeinu. Mužský chromozom Y obsahuje mechanismus, který je schopen opravovat geny . Naše záliba v elektronické komunikaci může vést k obrovským ztrátám historických hodnot - protože přestáváme uchovávat dokumenty v tištěné podobě, hrozí, že po nás vlastně nic nezbude.
V budoucnu se zřejmě nebude káva bez kofeinu muset složitě vyrábět z té běžné, ale bude se přímo pěstovat. Odborníci totiž vytvořili geneticky upravené rostliny kávovníku, které kofeinu obsahují jen malé množství. Jak píše časopis New Scientist, použili k tomu techniku, pomocí které se umlčí klíčový gen sloužící právě k produkci kofeinu v rostlině.
Japonští experti teď chtějí novou technologii upravit pro nejpopulárnější druh kávy na světě - arabiku. Poptávka po kávě bez kofeinu roste, protože stále více lidí se obává škodlivého účinku kofeinu: může způsobovat vysoký tlak a bušení srdce. Spotřebitelé by se podle odborníků geneticky upravené kávy bát neměli - půjde prý o naprosto normální kávové boby, které se budou odlišovat jenom nízkým obsahem kofeinu.
Takto vypěstovaná káva má být také levnější a s lepší chutí. Náročný proces, během kterého se běžná káva zbavuje kofeinu, ji totiž částečně připraví právě o typickou chuť.
Až dosud se soudilo, že mužský chromozom Y je jakousi genetickou pustinou. Bližší výzkum ale ukazuje, že je to jinak: ve skutečnosti obsahuje genů velké množství - většina z nich se podle amerických vědců věnuje produkci spermií. Chromozom Y má navíc neobvyklý mechanismus pro opravu svých genů, pokud se poškodí. Tyto geny jsou totiž takzvané palindromy - jejich pořadí je stejné, ať je čteme zepředu nebo zezadu.
Je to tedy podobné jako třeba u letopočtu 2002 nebo slova krk. Díky tomu se mohou geny na sebe libovolně navazovat a přeskočit třeba tu část, u které došlo k mutaci. Jestli nám ale nejnovější studie o chromozomu Y odpoví na otázku, proč nejsou muži schopní zeptat se někoho na cestu, to se prý zatím neví. V budoucnu nám ale třeba může pomoci najít řešení mužské neplodnosti, která je často způsobena právě poruchami chromozomu Y.
Lidé mají v tělesných buňkách celkem 23 párů chromozomů. Polovina jich pochází od matky a polovina od otce. Dva z nich jsou takzvané pohlavní chromozomy - u žen je to pár chromozomů XX a u mužů XY.
Elektronická komunikace získává stále větší převahu nad písemným stykem - to přimělo amerického vědce Errola Friedberga, aby v odborném časopise Nature otiskl varovný dopis. Bojí se, že pokud budou lidé uchovávat dopisy a jiné dokumenty jen v elektronické podobě, hrozí ztráta obrovských historických hodnot.
Softwarové aplikace se totiž rychle vyvíjejí a elektronické záznamové systémy, které byly ještě včera moderní, se dnes pro ně nedají použít. "Pero může být mocnější než meč, ale jediné kliknutí počítačovou myší může zničit informace nezměřitelné hodnoty", varuje Friedberg.
