Velké malé zprávy 18. února 2004

Mužští předchůdci člověka si možná partnerky namlouvali vzájemnými srážkami čel. Vědci tvrdí, že tvrdé lebeční souboje pomohla druhu homo erectus přežít silná a objemná lebka. Jak píše zpravodajský server televize CNN, k tomuto závěru došli antropologové po prozkoumání zkamenělin z oblasti Dragon Bone Hill v Číně.

Krvavá střetnutí podle nich vyhrávali jedinci se silnějšími lebkami, kteří pak mohli své rysy předat potomkům. O podivném tvaru lebky člověka vzpřímeného, která se podobala spíš přilbě závodníků na jízdních kolech, přemýšlejí vědci už déle než 100 let.

Předchůdci člověka se ve své době ještě nedorozumívali verbálně a jejich přežití dalšího jeden a půl milionu let záviselo na nejistých znalostech o zacházení s ohněm a o jednoduchých kamenných nástrojích. Podle antropologů ale nakonec evoluce upřednostnila jedince s jemnější lebkou, ve které bylo více místa na těžší a větší mozek.

Kontroverzní techniku usvědčování pachatelů trestných činů vyzkoušeli vyšetřovatelé ve Spojených státech. Detektor lži nové generace, který má být údajně neomylný, se zřejmě stane hlavním hrdinou odvolacího procesu s Jimmym Rayem Slaughterem, jemuž ve státě Oklahoma hrozí rozsudek smrti.

Techniku, nazývanou "snímání otisků z mozku", už odzkoušela FBI a nyní se má stát součástí důkazního řízení v případu Slaughtera, který byl obviněn z dvojnásobné vraždy. Nová metoda spočívá ve "čtení" elektrické činnosti mozku, vyvolané podněty, které nějakým způsobem souvisejí se zločinem.

Na rozdíl od běžných detektorů lži nové přístroje odhalují elektrické signály, které v mozku vznikají dříve, než je může pachatel ovlivnit vůlí. Zatímco po vyšetření na běžném detektoru byl Slaughter odsouzen, podle nové metody je zřejmě nevinný: čidla přístroje zjistila, že například netušil, ve které části domu, který dobře znal, se vražda odehrála.

Lékaři si dlouho mysleli, že posilování dětem škodí. Nové studie, o kterých píše časopis Newsweek, ale došly k závěru, že pokud to děti s činkami nepřehánějí, tak svému rostoucímu organismu spíše prospějí. Ukázalo se totiž, že posilování má příznivý vliv na hustotu kostí a snižuje riziko vzniku cukrovky.

Ve Spojených státech už vznikly pod vlivem těchto zjištění v osmi desítkách základních škol posilovny uzpůsobené pro děti. Také mnoho soukromých posiloven snížilo minimální věk svých členů z 18ti na 14. Pravidelné posilování je obzvlášť dobré pro děti, které se jinak sportu moc nevěnují - zejména pro ty s nadváhou je to způsob, jak získat vztah k pohybu.

Odborníci ale zároveň varují, že zvedání činek nesmí být jedinou pohybovou činností dětí a nesmí se to s ním ani přehánět - během týdne by děti měly posilovat nanejvýš třikrát.