Velké malé zprávy 18. listopadu 2002

Rajčata s protirakovinnými účinky a banány chránící proti pohlavním nemocem - to považují Američané za největší práce badatelů v oblasti biotechnologie potravin. Podle Rady pro informace v biotechnologiích dvě třetiny z tisíce dotazovaných Američanů označily za hlavní pokrok výzkumný program směřující k obohacení rajských jablíček o antioxidanty. Má se za to, že tyto látky pomáhají bojovat proti rakovině. Neutralizují totiž tzv. volné radikály, které mohou poškodit buňky a v některých případech umožnit, aby se z nich staly buňky rakovinné.

Rajské jablíčko s takovými antioxidanty zatím sice není k dostání v obchodech, ale je jedním z celé řady genově modifikovaných rostlin, které vědci vyvíjejí a zkoumají, konstatovala agentura Reuters. Velký význam mají podle průzkumu také práce na batátech odolných vůči jednomu zvlášť ničivému viru v rostlinách- Dále to jsou banány a brambory obsahující očkovací látku proti nemocem přenosným pohlavním stykem a též gen, který udržuje potraviny déle čerstvé. Ale také objevy, které umožňují rostlinám růst v extrémních podmínkách.

Klimatický jev El Niňo, jehož působení se připisují na jedné straně zničující sucha, na druhé straně bouře a záplavy po celé zeměkouli, se vyskytuje v cyklech dlouhých 2000 let. Uvedli to vědci v renomovaném týdeníku Nature. Frekvence jevů vyvolaných El Niňem vrcholila před asi 1200 lety, tedy ve středověku, a pravděpodobně dosáhne dalšího vrcholu na začátku 22. století.

Vědci věří, že tyto periodické změny měly velký vliv na celosvětové klima v minulých deseti tisících letech! El Niňo znamená nenormální zahřátí vod v Tichém oceánu, které narušuje proudění vzduchu a srážky po celém světě. Odborníci ho spojují se silnými dešti v severním Peru a jižním Ekvádoru a s vlnami horka na severovýchodě Spojených států.

Christopher Moy ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii a jeho kolegové studovali mimo jiné sedimenty z jezera Pallcacocha v jižním Ekvádoru a vysledovali dramatické změny počasí v severní a jižní Americe vyvolané El Niňem za celé tisíce let.. Studie ukazují, že tento klimatický jev hrál v podnebí na Zemi významnou roli už před 7000 lety. Odborníci doufají, že studium jeho cyklů umožní lépe porozumět i budoucím klimatickým změnám.

Vědci věří, že konečně zjistili, proč se u velmi úzké skupiny osob infikovaných virem HIV nerozvine choroba AIDS - na rozdíl od většiny ostatních lidí. Vědci nyní zjistili, že záhada spočívá ve skupině bílých krvinek označovaných CD8+ T lymfocyty, které dokáží s uvedeným virem bojovat. Odborníci z Národního institutu pro alergie a infekční choroby v Bethesdě v USA přitom podle agentury DPA ve své studii ukazují, že důležitý není počet těchto buněk, ale jejich kvalita.

Nyní je cílem pochopit mechanismy, jakými imunitní systém lidí, u nichž se AIDS nerozvine, drží virus HIV pod kontrolou. Toto poznání je důležité pro vývoj účinné očkovací látky. Ukazuje se, že sledované lymfocyty neútočí na virus HIV přímo, ale zpomalují jeho šíření tím, že likvidují další buňky imunitního systému, které jsou virem napadeny. Dotyčné lymfocyty se také u těchto lidí lépe dělí a produkují vyšší množství látky, která jim pomáhá likvidovat buňky napadené virem HIV. Vědci budou ve svých výzkumech těchto bílých krvinek pokračovat