Velké malé zprávy 18. dubna 2003
I když kvůli globálnímu oteplování zřejmě roztaje velká část ledu pokrývajícího Grónsko, rozpuštěná voda nakonec začne fungovat jako izolátor a Grónsko od dalšího oteplování uchrání. Ženy v přechodu ztrácejí schopnost rozpoznat sladkou chuť a začnou jíst víc sladkostí. Archeologové nalezli hromadný hrob tvůrců terakotových plastik vojáků nedaleko slavného mauzolea císaře Čchin Š'-chuanga.
Během příštích sto let může kvůli globálnímu oteplování roztát velká část ledu pokrývajícího Grónsko. To vyvolá značné klimatické změny v této oblasti. Vyplývá to z nového počítačového modelu, o kterém píše časopis Nature. Voda z rozpuštěného ledu podle něho nakonec ostrov izoluje a zabrání tak dalším nepříznivým změnám. Vědci předpovídají, že okolo roku 2080 bude průměrná teplota v Grónsku o čtyři stupně Celsia vyšší.
Rozpuštěný led zvýší mořskou hladinu o pět centimetrů. Protože půjde o sladkou vodu, bude se držet na hladině oceánu. O něco později tak zablokuje Golfský proud, který ke Grónsku přivádí teplou vodu. Kdyby se to opravdu stalo, teplota v severní Evropě by klesla o tři stupně Celsia a v Kanadě až o pět.
V samotném Grónsku by to bylo ještě víc, a tím by se efekt globálního oteplování zastavil, a zbytek ledové pokrývky by se zachoval. Vědci ale potřebují nový model k tomu, aby zjistili, jestli by se nakonec obnovil i led, který předtím roztál.
Ženám v přechodu se mění také chuť a mají tendenci vyvinout si návyk na sladké. Vyplývá to ze studie tureckých vědců, o které píše server BBC News. Kvůli hormonálním změnám prý ženy ztrácejí schopnost poznat, co je sladké. Často proto začínají jíst více sladkostí než předtím, nebo dokonce sáhnou po ještě sladších pochutinách než dříve.
Výzkumníci zároveň zjistili, že většina žen si tyto změny vlastně ani neuvědomuje. Zatím není jasné, proč právě menopauza má tento efekt. Vědci v každém případě varují před zdravotními následky, které to může mít - pokud ženy začnou jíst víc sladkostí, hrozí jim obezita a řada nemocí.
Archeologický nález v Číně dokazuje, že starověcí tvůrci známé terakotové armády v Sianu byli po dokončení práce povražděni. Odborníci totiž našli nedaleko mauzolea, kde je armáda umístěna, společný hrob s velkým počtem koster. To podle nich potvrzuje pravdivost pověstí o nezměrné krutosti prvního čínského císaře Čchin Š'-chuanga.
Právě tento vládce nařídil vytvořit tuto ojedinělou armádu, aby ho chránila po jeho odchodu na onen svět. Hrnčíři proto vyrobili na 8000 hliněných vojáků a koní v životní velikosti. Císař žil ve třetím století před naším letopočtem a byl první, kdo sjednotil válčící království. Koně a vojáky jeho hliněné armády objevil náhodně jeden místní rolník v roce 1974 a od té doby císařovo mauzoleum, kde jsou umístěni, navštívily miliony turistů.
Potrvá ale ještě několik desetiletí než bude tato jedinečná stavba obnovena v celé své kráse.
