Velké malé zprávy 18. července 2006

18. červenec 2006
Velké malé zprávy

Děti starších mužů se rodí méně vyvinuté a vyplývá to z článku dánských lékařů v časopise Epidemiology. Ostatky operního pěvce Carla Farinelliho, který zemřel před více než dvěma sty lety, začali zkoumat vědci. Australští experti objevili bakterii, která údajně hraje klíčovou roli při vzniku zlatých zrnek.

Děti starších mužů se rodí méně vyvinuté. Vyplývá to z článku dánských lékařů v časopise Epidemiology. V minulých letech vyšla celá řada zpráv, které dávaly do souvislosti stáří rodičů a zdraví jejich dětí. Většinou se omezily na konstatování neblahých vlivů jako jsou potraty a předčasné porody. Výzkum dánských lékařů spočíval ve sledování 70 tisíc párů.

Ze statistických šetření pak vyplynulo, že dvacetiletí mladíci, ve srovnání s kategorií otců čtyřicetipětiletých až padesátiletých, stejně jako těch nad padesát, mají potomky vykazující lepší životaschopnost. Potomci starších pánů a staříků měli zhruba o polovinu větší pravděpodobnost, že se narodí s nížší vyhlídkou na přežití, a s vyšším rizikem poškození mozku. Svědčilo by pro to zjištění vědců z Kalifornie, kterým se podařilo prokázat, že s věkem otců roste v jejich spermiích počet chromosomálních poruch.

Dánové tak svým výzkumem podali další argument podporující myšlenku, že pro zdraví budoucích generací se ukazuje jako nejvhodnější mít potomka co nejdříve po dosažení pohlavní dospělosti. Jakékoli odkládání mateřství a otcovství totiž zvyšuje riziko nárůstu genetických poruch.

Ostatky operního pěvce Carla Farinelliho, který zemřel před více než dvěma sty lety, začali zkoumat vědci. Farinelli, nejznámější kastrát 18. století, kterého obdivovala celá Evropa, měl výjimečný hlas a experti se teď chtějí dozvědět více o jeho fyzických dispozicích. U zrodu projektu, na kterém se podílejí italské univerzity v Boloni, Pise a Florencii, jakož i britská Yorkská univerzita, stál florentský antikvář Alberto Bruschi, milovník operního zpěvu.

Farinelli na jeden dech údajně zazpíval 250 not a tón dokázal držet celou minutu. Vědci proto pátrají po dalších informacích o případných patologických změnách, ať už souvisejí či nikoli s tím, že byl kastrován. Fyzické zvláštnosti, které by bylo možné případně u Farinelliho zjistit, by totiž mohly podle vědců vysvětlit jeho mimořádný zpěv.

Australští experti objevili bakterii, která údajně hraje klíčovou roli při vzniku zlatých zrnek. Skupina vědců vedená geomikrobiologem Frankem Reithem sebrala vzorky zlata ze dvou australských dolů, které leží více než 3000 kilometrů od sebe. V 80 procentech vzorků nalezla stejný druh bakterie Ralstonia metallidurans.

Dalšími výzkumy pak tým expertů došel k závěru, že tato bakterie působí jako mikroskopická půdní pračka. Bakterie vstřebá těžké toxické kovy z půdy v jejich rozpuštěné podobě a přemění je na méně toxické. Tímto způsobem podle Reitha také bakterie nasaje drahý kov obsažený v půdě a vrstvu po vrstvě vytváří drobounká zlatá zrnka.

autoři: pan , zdt
Spustit audio

Více z pořadu