Velké malé zprávy 17. listopadu 2002
Vibrující boty by mohly pomoci lidem, kteří špatně udržují rovnováhu. Vědci objevili v mozku oblast, která hraje důležitou roli při překonávání strachu. To by mohlo pomoci při léčbě lidí trpících posttraumatickou stresovou poruchou a záchvaty paniky. Ženám v různých částech světa se nedostává takové zdravotní péče jako mužům.
Pokud máte nejistou chůzi, pak by vám snad jednou mohly pomoci - vibrující boty, které využívají nahodilé kmity k zesílení jemných signálů do mozku. Mohli byste tak lépe udržet rovnováhu, zaznamenal týdeník New Scientist. Když se totiž někdo naklání ke straně, tlak na chodidlo se na této straně zvyšuje. Normálně nervový systém tyto změny zachytí a automaticky pozici vyrovná. Ale pro některé lidi, zejména starší, je obtížné tyto signály zachytit - a tak se naklánějí daleko víc.
Vědce z bostonské univerzity pod vedením Jima Collinse proto napadlo využít efektu, díky kterému se slabé signály lépe zjišťují, pokud je pod nimi v pozadí náhodný šum. Dotyčný vědecký tým proto vytvořil nahodile vibrující podložku a požádal dobrovolníky, aby si na ni stoupli. A opravdu: vibrace zesílily signály přicházející z nohou do mozku a pomohly dobrovolníkům stát pevněji.
Když byla podložka zapnutá, lidé se nakláněli do stran o něco méně, i když nemohli vlastními smysly kmitání podložky vnímat. Zesílení informace z chodidel tak podle vědců pomáhá kontrolovat rovnováhu. Jim Collins doufá, že se podaří vyvinout vibrující vložku do bot, kterou by mohli nosit lidé s nejistou chůzí.
Vědci v Portoriku objevili v mozku oblast, která hraje důležitou roli při překonávání strachu. To by mohlo pomoci při léčbě lidí trpících takzvanou posttraumatickou stresovou poruchou a záchvaty paniky, zaznamenal týdeník Nature. Strach je reakcí na nebezpečí a je to signál důležitý pro přežití zvířat i lidí. Vědci už dlouho soudili, že v mozku existuje systém, který sice strach potlačuje, ale nevymaže úplně vzpomínku na něj.
Dosud však nevěděli, kde se takový systém nachází. Teď ovšem na laboratorních krysách zjistili, že když se zvířata méně bojí, v jejich mozku se aktivuje jedna konkrétní oblast u čelního laloku. Podle badatelů se zdá, že u lidí trpících posttraumatickou stresovou poruchou je slabá aktivita právě v této části mozku. Věří, že bezbolestná technika tzv. magnetické stimulace přes lebeční kost by jim mohla pomoci strach kontrolovat.
Diskriminace žen ve zdravotní péči zvyšuje pravděpodobnost, že ženy a dívky častěji podlehnou řadě nemocí. Uvedli to vědci, kteří se sešli v Tanzánii na Celosvětovém fóru pro zdravotní výzkum. Konstatovali, že mužům se dostává častějšího a lepšího ošetření a léčby, informovala agentura DPA. Například podle jednoho dětského lékaře jsou děvčata v Indii posílána s akutními chorobami do nemocnice méně často než chlapci.
Studie z indických států Pandžáb a Uttarpradéš podle jeho slov ukázaly, že v prvních dvou letech života jsou výdaje na zdravotní péči dvakrát až třikrát vyšší u synů než u dcer. Podle Šafika Násira z lékařské fakulty Káhirské univerzity je u dívek v Egyptě vyšší kojenecká a dětská úmrtnost než u hochů.
Delegát z Kilimandžárského centra pro oftalmologii v Tanzánii zase konstatoval, že u žen vyšší pravděpodobnost než u mužů, že přijdou o zrak kvůli šedému zákalu, protože častěji než muži nejsou operovány. Další vědci upozornili, že se liší úroveň péče o ženy a o muže trpící AIDS.