Velké malé zprávy 17. dubna 2002

17. duben 2002
Velké malé zprávy

Astronauti z raketoplánu Atlantis dokončili poslední výstup do vesmírného prostoru v rámci nynější mise k Mezinárodní kosmické stanici. Pacientům s Parkinsonovou chorobou v mozku zcela chybí důležitá skupina nervových buněk. Muži, který má zatím nejdéle voperováno umělé srdce, dovolili lékaři odjet domů. Uměle odchovaní kondoři vypuštění na svobodu mají mládě a odborníci doufají, že se podaří odvrátit vyhynutí těchto dravců. Populární herbicit může nepříznivě ovlivnit vývoj žab.

Dva kosmonauti z amerického raketoplánu Atlantis v noci na dnešek dokončili čtvrtý a závěrečný výstup do vesmírného prostoru v rámci nynější mise k Mezinárodní vesmírné stanici. 6,5hodinový výstup byl pro 54letého Jerryho Rosse už devátou vycházkou do kosmického prostoru, pro jeho kolegu Lee Morina teprve druhou.

Jejich hlavním úkolem bylo instalovat 4 metry dlouhé zábradlí, které má usnadnit dalším astronautům pohyb při montáži dalších dílů stanice a rozšiřování nově postavené první stálé železnice na oběžné dráze. Ta bude nakonec dlouhá 93 metrů. Dnes se raketoplán Atlantis od mezinárodní orbitální stanice odpojí a na Zemi se vrátí 19. dubna.

Pacientům trpícím Parkinsonovou chorobou v mozku zcela chybí důležitá skupina nervových buněk, které řídí jemné pohyby, jako psaní nebo hru na hudební nástroje. Podle listu Sydney Morning Herald to zjistili australští z Ústavu Prince z Walesu pro lékařský výzkum. Odborníci se dosud domnívali, že dotyčné buňky jsou pouze v nečinnosti.

Podle jedné z vědců, Glendy Hallidayové může tento objev odhalit příčinu Parkinsonovy choroby vést k vývoji prostředků, které by aktivovaly jiné části mozkové kůry, aby nahradily činnost chybějících buněk. Současné léky totiž neberou v úvahu, že zmiňované buňky odumírají.

Muž, který má zatím nejdelší dobu ve svém těle samostatně pracující umělé srdce, mohl včera konečně odjet domů. Transplantace proběhla 13. září loňského roku v Louisvillu v americkém státě Kentucky a 71letý Tom Christerson tak už s novým umělým srdcem žije 216 dnů. Ze sedmi kriticky nemocných, kterým byl tento přístroj zatím voperován, už žijí pouze dva. Umělé srdce je vlastně hydraulická pumpa z titanu, umělé hmoty a epoxidové pryskyřice.

Nevedou z něho žádné dráty mimo tělo, které by ho spojovaly s vnějším zdrojem energie. Umožňuje tak nemocnému volný pohyb. Dobíjí se přes kůži z baterie, kterou si pacient nosí na opasku. Voperovánu má ještě další baterii, která má energii na půl hodiny činnosti. V umělém srdci je i zařízení, které určuje, kolik krve má pumpovat a jak rychle. Vše váží více než 1,5 kilogramu, tedy asi 4krát víc než váží opravdové lidské srdce. Výrobce však pracuje na zmenšené verzi.

Párek vzácných kalifornských kondorů vychovaný v zoologické zahradě vyvedl mládě ve volné přírodě. To posílilo naděje odborníků, že se podaří zabránit vyhynutí tohoto krásného dravce. Jak uvedla agentura DPA, v roce 1984 byli kondoři na pokraji vyhubení. Proto bylo zbývajících osm exemplářů odchyceno a zařazeno do zvláštního chovného programu. Jejich počty se zvýšily, a tak je odborníci začali v roce 1992 pouštět na svobodu v Kalifornii a v Arizoně.

Nynější novopečení rodiče spatřili světlo světa v roce 1994, jeden v zoologické zahradě v San Diegu, druhý v Los Angeles. O rok později byli vypuštěni do přírody. Jejich hnízdění pak začal sledovat silným dalekohledem ze vzdálenosti 70 m od hnízda zoolog ze San Diega. Podle jeho slov se sameček a samička střídají v krmení a zahřívání mláděte.

A to je překvapení, protože ani jeden z obou kondorů nikdy neviděl, jak jiný kondor krmí mládě. Oni sami dostávali potravu v Zoo od ošetřovatelů. Ti si přitom ovšem nasazovali na ruce speciální rukavice - maňásky připomínající kondora.

Jeden herbicid, velmi populární v USA, může být příčinou toho, že se u samečků žab začínají vyvíjet pohlavní orgány a další znaky samiček. Například se mění jejich skřehotání - a to je v žabím světě důležité pro přivábení partnera. Podle agentury Reuters to zjistil tým z Kalifornské univerzity v Berkley. Ve Zprávě Národní akademie věd odborníci uvedli, že žáby mají často jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Vědci umístili pulce druhu Xenopus laevis do vody, kde byl dotyčný herbicid v daleko menší koncentraci, než je povolená.

Ukázalo se, že chemická látka měla závažný vliv na 16 procent pulců. Někteří - z genetického hlediska samečci - měli jak varlata, tak vaječníky. Varlata dalších obsahovala nejen spermie, ale i vajíčka. Také hladiny hormonu testosteronu u nich byly daleko nižší než normální. Vědci zjistili, že jimi zkoumaný herbicid patří do skupiny látek, které narušují produkci a činnost hormonů v těle. Podle Jeniffer Sassové z Národní rady pro obranu přírodních je dotyčný přípravek v mnoha evropských zemích zakázán.

autor: Jana Olivová
Spustit audio

Více z pořadu