Velké malé zprávy 16. května 2003
Projekt Mojžíš, který má chránit Benátky před velkými povodněmi, byl po 40 letech příprav a dohadů zahájen. Na Neptunu začíná léto, které potrvá 40 let, protože planeta oběhne slunce jednou za 164 let. Nejnovější vědecký výzkum v tanzanském národním parku Serengeti boří vžité představy o úspěchu dominantních samců při páření.
Po čtyřiceti letech plánování a vzrušených debat je jasno - projekt Mojžíš, který má chránit Benátky před povodněmi, se rozjel. Plán zahrnuje celkem 78 povodňových bariér, které jsou 20 metrů široké a 28 metrů vysoké. Během normální situace, kdy velká voda nehrozí, mají ležet na mořském dně, přesně tam, kde se benátská laguna setkává s Jaderským mořem. Projekt dostal jméno od starozákonního Mojžíše, který rozdělil vody Rudého moře, aby se jeho lidé dostali na druhý břeh.
Dokončen má být do roku 2011 a bude stát asi dvě miliardy a 300 milionů eur. Odborníci upozorňují, že Mojžíš neposkytuje stoprocentní ochranu - má zabránit jenom těm nejhorším povodním. V laguně prý bude dál normální příliv vysoký 60 centimetrů - tím se má zachovat její citlivý ekosystém a znečištěná voda z města bude i nadále odcházet do moře. Když ale příliv stoupne nad metr a deset centimetrů, bariéry se tlakem zvednou ze dna a vytvoří přehradu, která vodu zastaví.
Ekologové ale nejsou pořád ještě spokojeni - podle nich je projekt stále nebezpečný pro zvířata i rostliny v laguně, a je příliš drahý na to, že starobylé město chrání jen částečně. Obyvatelé Benátek byli na občasnou vysokou vodu zvyklí už od založení města. Teprve v roce 1966 ale přišla opravdu ničivá povodeň, která připravila o domovy na 5000 lidí.
Na Neptunu právě začíná léto, které potrvá 40 let. Jak píše časopis New Scientist, vědci k tomu dospěli porovnáním snímků z Hubleova dalekohledu, které mají k dispozici už sedm let. Je z nich vidět, že se prstence kolem jižní polokoule planety postupně prosvětlují a rozšiřují - to je důsledek jejího postupného zahřívání Sluncem.
Neptun ho obletí vždy jednou za 164 let, takže na jednu sezónu, která trvá na zemi čtyři měsíce, tam připadá desetinásobek. Léto na Neptunu nebude asi nijak horké - celoroční průměrná teplota na planetě je minus 220 stupňů Celsia.
Nikoli agresivitou, ale vlídností si prý hyení samec získá samičku.Usuzují tak vědci na základě nejnovějšího vědeckého výzkumu v tanzanském národním parku Serengeti, a boří tak vžité představy o úspěchu dominantních samců při páření. Píší o tom internetové stránky BBC. S využitím genetických testů hledali odborníci otce hyeních mláďat ve smečkách a dospěli k názoru, že samci, kteří při páření uplatňují násilí, mají zřídkakdy potomky.
Naopak ti, kteří věnují určitý čas spřátelení se samičkou, jsou daleko úspěšnější. Zároveň se ukázalo, že i když si hyení samičky otce svých dětí pečlivě vybírají, mohou se příležitostně pářit i s jinými - možná proto, aby samce zmátli a snížily riziko zabíjení novorozeňat.
