Velké malé zprávy 16. května 2002

16. květen 2002
Velké malé zprávy

Velkoměstské dívky podle odborníků častěji hledají bohaté partnery - alespoň v inzerátech - než děvčata z menších měst. Chcete snížit nebezpečí infarktu? Pak jezte olivový olej, radí odborníci. Na Mezinárodní kosmické stanici se porouchal kyslíkový generátor, bezprostřední nebezpečí však kosmonautům nehrozí. Japonští lékaři během unikátní šest hodin trvající operace připevnili umělou nohu devítiměsíční žirafě. Život na Zemi možná nevznikl v podmořských termálních pramenech, ale v rybnících se sladkou vodou.

Vědci soudí, že velkoměstské dívky na rozdíl od děvčat z menších měst hledají bohaté partnery - alespoň v inzerátech. Kevin McGraw z Cornellovy univerzity v New Yorku zkoumal seznamovací inzeráty z novin ve 23 městech Spojených států, od Los Angeles se 3,5 milióny obyvatel, až k desetkrát menšímu městu Montgomery v Alabamě.

Jak řekl týdeníku New Scientist, ženy z velkých měst podle jeho zjištění častěji zdůrazňovaly slova jako: "profesionál", "finančně stabilní" nebo "bohatý" spíš než " společenství" nebo "dlouhodobý vztah". McGraw ale soudí, že nemusí jít jednoduše o silnou touhu po penězích. Žena ze střední vrstvy v New Yorku podle jeho slov může mít větší materiální požadavky prostě kvůli vyšším životním nákladům.

Pokud někomu hrozí onemocnění srdce, pak může snížit riziko infarktu až o 74%, pokud zvýší spotřebu olivového oleje. Uvedli to podle agentury DPA španělští odborníci z Navarrovy univerzity. K tomuto závěru došli na základě studie 342 lidí, z nichž polovinu už infarkt postihl. Mezinárodní srovnání už naznačila, že olivový olej pomáhá v boji proti srdečním chorobám.

Tříčlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice (ISS) využila rezervních zdrojů kyslíku poté, co se porouchal hlavní kyslíkový generátor. Ten na orbitálním komplexu zajišťuje obnovu vzduchu. Kosmonauté se pustili do jeho opravy. Žádné bezprostřední nebezpečí jim však nehrozí a ohroženy nejsou ani jejich výzkumy, jak sdělil mluvčí pozemního Střediska pro řízení kosmických letů v Koroljovu u Moskvy Valerij Lyndin. Na stanici je podle jeho slov dostatečná zásoba kyslíku na tři i více měsíců.

Porouchaný kyslíkový generátor Elektron ruské výroby, umístěný v obytném modulu Zvězda, je upravenou verzí mechanismu, který měl opakovaně problémy na bývalé orbitální stanici Mir. Elektron vyrábí kyslík k dýchání z vody. Na kosmické stanici jsou však i jiné možnosti: kromě kyslíku v láhvích jsou tam například speciální chemické tyčinky nebo svíčky, při jejichž spalování se uvolňuje kyslík. Ty by mohly zásobovat stanici několik týdnů.

Podle Lyndina však budou normální dodávky kyslíku obnoveny během několika málo dní. Začátkem června by měl další zásoby na orbitální stanici dopravit americký raketoplán Endeavour.

Veterinární lékaři v Japonsku provedli unikátní operaci: připevnili umělou nohu devítiměsíční žirafě ze zoologické zahrady Omorijama. Podle mluvčího dotyčné ZOO se úterní operace, která trvala šest hodin, může stát prvním úspěšným zákrokem tohoto druhu na světě. Žirafa jménem Tajo si podle agentury DPA zlomila končetinu už v březnu, když se srazila se zebrou.

Lékaři jí sice nohu dali do sádrového obvazu, ale brzy zjistili známky odumírání tkáně, které ohrožovalo její život. Proto lékaři 280 cm vysoké a 200 kg těžké žirafě dali nohu umělou. Museli přitom provést řez dlouhý 40 cm. Stav zvířete se prý nyní zdá dobrý, pomalu chodí a má dobrou chuť k jídlu. Přesto se může stát, že nebude žít dlouho. Podle představitelů Zoo totiž bývá zlomenina nohy pro tyto vysoké přežvýkavce smrtící ránou.

Život na Zemi možná nevznikl v podmořských termálních pramenech, jak se řada vědců domnívá, ale v rybnících se sladkou vodou, konstatoval týdeník New Scientist. A to přesto, že podle zkamenělin nejstarší známé organismy žily v moři. Odborníci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz však věří, že podmínky ve sladké vodě byly pro raný život příznivější než slaná voda v oceánech.

Vědci mají za to, že prvním krokem vedoucím k rozvoji života byl vznik membrány, jakéhosi měchýřku, který obsahoval chemické látky schopné samy sebe zmnožovat, replikovat. Šlo o jakési předchůdkyně DNA. Charles Apel a jeho kolegové v Kalifornii dokázali tyto membrány vytvořit v roztoku sladké vody obsahující látky, jaké byly na Zemi v raných fázích jejího vývoje - nepodařilo se jim to však ve slané vodě. Jakmile totiž do roztoku přidali sůl, respektive chlorid sodný, nebo ionty hořčíku či vápníku, membrány se rozpadly.

Podle citovaného časopisu tento výzkum zpochybňuje teorii o vzniku života v oceánu, ale nepřekvapil by Charlese Darwina. Ten už před více než 100 lety ve svých osobních dopisech vyslovoval domněnku, že život má svůj původ v nějakém rybníčku s nejrůznějšími fosforečnými solemi a čpavkem, kde bylo teplo a světlo.

autor: Jana Olivová
Spustit audio

Více z pořadu