Velké malé zprávy 15. dubna 2002
Využití enzymu dává naději lidem s poraněním míchy, i když tuto metodu zatím odborníci zkoušejí pouze na myších. Sportovci by si prý měli rozehřát svaly před závodem nebo utkáním spíš pomocí elektrické podušky než rozcvičkou nebo během. Nové počítačové modely ukazují, že klimatické změny v příštích 50 letech naruší křehku rovnováhu ekosystémů a změní místa výskytu jednotlivých živočišných druhů.
Paprsek naděje pro lidi s poraněním míchy snad nabídli britští vědci, kteří využili jednoho enzymu k opravě přerušených nervů u krys. Dotyčný enzym doslova prosekává cestu zesílenými místy, jakýmisi jizvami, které se vytvoří na místě poranění páteře. Umožní tak regeneraci axonů neboli výběžků nervových buněk. O tomto postupu informoval vědecký časopis Nature. Pokud se ukáže, že funguje i u lidí, mohl by se v budoucnu používat společně s dalšími metodami k léčbě pacientů s přerušenou míchou.
Jak uvedla neuroložka Elizabeth Bradburyová z londýnské Královy koleje, je to důležité zjištění. Ukazuje totiž, že tato relativně snadná léčba pomocí enzymu může podpořit obnovu axonů a také určitou obnovu funkce. Nejde však podle jejích slov o zázračný lék a je třeba ještě překonat mnoho překážek, než bude opravdu možné opravovat lidem míchu.
Jednou z nich je například fakt, že myším byl dotyčný enzym podán bezprostředně po poranění, takže vědci si nejsou jisti, jestli by měl nějaký vliv u těch, kdo poranění páteře utrpěli už před delší dobou. V další fázi pokusů se tedy bude oddalovat podání enzymu po zranění a také testovat jeho vliv na poranění různých částí páteře u zvířat.
Sportovci by se měli místo rozcvičování před závodem nebo utkáním raději zabalit do elektrické přikrývky, protože pokud se jejich svaly zahřejí uměle, jejich výkon se prý zvyšuje. Alespoň tak to podle studie uveřejněné v týdeníku New Scientist tvrdí britští vědci. Podle Anthonyho Sargeanta z Metropolitní univerzity v Manchestru se síla svalů zvyšuje o 8-10 procent s každým stupněm Celsia, o který se zvýší jejich teplota.
Umělé zahřátí by přitom bylo lepší než se rozcvička nebo běh, protože svaly se tak rozehřejí, ale neunaví. A jak to vědci zjistili? Požádali šest dobrovolníků, aby bez nějaké zvláštní přípravy šlapali na rotopedu při dvou různých rychlostech, a pak aby udělali totéž po půlhodinové koupeli nohou ve vodě ohřáté na 42 stupně Celsia. U dobrovolníků, kteří šlapali pomalu, umělé zahřátí snížilo výkon. Ovšem při 120 otáčkách za minutu snížilo umělé prohřátí spotřebu energie ve svalech asi o 6 procent. To ukazuje, že svaly pracovaly efektivněji.
Změna klimatu v příštích 50 letech naruší křehkou rovnováhu ekosystémů a změní místa výskytu jednotlivých živočišných druhů. Soudí tak vědci z Kansasu, Kalifornie a Mexika na základě nových počítačových simulací. Podle renomovaného týdeníku Nature ve svém novém modelu zjišťovali, jak změny podnebí ovlivní více než 1800 druhů savců, ptáků a motýlů v Mexiku. Došli k závěru, že vyhyne méně druhů, než se předpokládalo, ale jejich rozložení může být radikálně odlišné od dnešního.
A to může mít také nepředvídatelné důsledky pro člověka. Vědci studovali živočichy v Mexiku kvůli různorodosti tamních druhů. Nejznepokojivějším výsledkem, které počítačové simulace ukázaly, bylo přeorganizování ekologických komunit, tedy druhů, které žijí společně. Jak uvedl odborník Townsend Peterson, každý druh reaguje na klimatické změny jinak, takže výsledná změna ekologických společenství je složitá a mohla by být vážnější, než se předpokládá.