Velké malé zprávy 13. ledna 2004

Vitamin D, který si tělo vytváří při působení slunečních paprsků, možná pomáhá chránit organismus před roztroušenou sklerózou a revmatoidní artritidou. K tomuto závěru dospěly dvě vědecké studie, jejichž výsledky byly uveřejněny v těchto dnech. Nová zjištění zřejmě pomohou vysvětlit, proč těmito nemocemi trpí častěji lidé žijící v severském klimatu, kde je málo slunečního svitu.

Ve studii, kterou publikoval odborný časopis Neurology, se tvrdí, že ženy, které braly multivitaminové přípravky s obsahem vitaminu D, měly o 40 procent menší pravděpodobnost, že se u nich objeví roztroušená skleróza, než ženy, které nic neužívaly. Roztroušená skleróza vzniká, jestliže imunitní systém začne z neznámého důvodu poškozovat myelin, což je tukový ochranný obal nervů. Její projevy sahají od třesu po paralýzu a ztrátu paměti. Tuto chorobu je možné zpomalit, úplně vyléčit se ale nedá.

Jiná studie zase došla k závěru, že vitamin D možná působí i jako prevence revmatoidní artritidy, která postihuje a ničí klouby. Opírá se o jedenáctileté sledování více než 29ti tísíc žen ve věku od 55 do 69 let. Ukázalo se, že ty, jejichž strava obsahovala větší množství vitaminu D, touto nemocí trpěly méně častěji.

Počet zaměstnanců, kteří k práci používají přenosné počítače, roste. V roce 2006 by mobilní technika měla být primárním nástrojem pro celých 40 procent pracovníků. Vyplývá to z analýzy britské společnosti Meta Inc., podle které vypadá situace u typické firmy současnosti takto: 80 procent lidí pracuje u stolních počítačů, asi 15 procent používá laptopy a 5 procent jiná zařízení.

Podle autorů studie by se ředitelé počítačových oddělení firem měli rychle a pečlivě připravit na to, že počet mobilních zaměstnanců poroste. Společnosti se k nim zatím snaží přistupovat jako k běžným pracovníkům, to prý ale není ani možné, ani správné. Zaměstnanec používající přenosný počítač je totiž úplně jinou odrůdou pracovníka: nedodržuje běžnou pracovní dobu a firma navíc nemá nad jeho počítačem takovou kontrolu jako nad komputery ostatních.

Komerční lov velryb ohrožuje zároveň i populaci menších mořských savců, jako je například tuleň, lvoun nebo mořská vydra. Svou pozornost na ně totiž už léta zaměřují zabijácké velryby, které dříve svou potravu hledaly hlavně mezi ostatními druhy velryb.

Jak píše časopis New Scientist, tento trend trvá od 40. let minulého století, kdy počet velryb kvůli systematickému vybíjení dramaticky poklesl. Vědci z Aljašské univerzity ve Fairbanksu přitom spočítali, že pokud se už pouhé jedno procento jedinců určitého živočišného druhu stane součástí stravy nějakého predátora - v tomto případě zabijáckých velryb - jeho populace začíná vymírat.

Právě z tohoto důvodu prý z moří mizí tuleni či lvouni. Podle dosavadních teorií je pokles jejich počtu důsledkem průmyslového rybolovu, který menší mořské savce připravuje o potravu.