Velké malé zprávy 13. března 2002

13. březen 2002
Velké malé zprávy

Skotští vědci vyvíjejí zařízení, které by mohlo zabránit smrti delfínů zapletených do rybářských sítí. Kokain má neblahé důsledky na srdce. Hormon, který u těhotných žen brání tomu, aby jejich imunitní systém útočil na vyvíjející se plod, by mohl pomoci bojovat proti autoimunitním chorobám. Vědci zkoumají lepší složení stravy pro astronauty. Nález opeřeného dinosaura by mohl rozhodnout spory o to, jestli se ptáci vyvinuli z prehistorických plazů nebo ne.

Skotští vědci vyvíjejí zařízení, které by mohlo zabránit, aby se delfíni něšťastnou náhodou chytali do vlečných rybářských sítí. Každým rokem je totiž v britských a francouzských vodách nalezeno několik set mrtvých delfínů, kteří se zapletli do sítí a už z nich neunikli. Jak informovala agentura DPA, odborníci proto navrhují jakýsi rošt, který by těmto mořským savcům bránil vplout do sítě. Podobné zařízení využívají norští rybáři k ochraně mořských želv a novozélandští rybáři pro záchranu lvounů hřívnatých.

Kokain může doslova rozervat srdce. Uvedli to podle agentury Reuters vědci ze San Franciska. Dotyčná droga totiž podporuje tvorbu stresových hormonů, které mohou výrazně zvýšit krevní tlak. V důsledku toho se může narušit výstelka srdečnice, do poškozeného místa se může dostávat krev a dále je poškodit. Aorta se pak může dokonce protrhnout.

Hormon, který u těhotných žen brání tomu, aby jejich imunitní systém útočil na vyvíjející se plod, by mohl pomoci bojovat proti autoimunitním chorobám, jako je například roztroušená skleróza. Uvedli to podle agentury Reuters australští vědci. Zároveň doufají, že do roka zahájí první fázi klinických zkoušek léku založeného právě na zmiňovaném hormonu. Pokud budou testy úspěšné, komerční výroba dotyčného prostředku bude otázkou dalších pěti až sedmi let.

Tento lék by mohl zastavit nepříznivé účinky tzv. autoimunitních poruch, kdy tělo útočí na své vlastní orgány a tkáně, které se tím poškozují. Tyto mechanismy se podílejí na vzniku řady chorob, včetně některých poruch žláz s vnitřní sekrecí a revmatoidní artritidy. Nový prostředek už přinesl dobré výsledky u krys a myší trpících roztroušenou sklerózou. Vědci však upozorňují, že neléčí příčiny chorob, ale jen jejich nepříznivé dopady.

Kosmonauté se ve stavu beztíže musejí potýkat s celou řadou problémů - jedním z nich je i změněná chuť k jídlu. Podle Martiny Heerové, odbornice na otázky výživy z Kolína nad Rýnem, mají kosmonauti rádi ostrá jídla. Je to proto, že se v beztížném stavu oslabují chuťové vjemy, i když zatím není zcela jasné, proč tomu tak je.

Jak informovala agentura DPA, Martina Heerová zkoumá v rámci mezinárodní studie poruchy přijímání potravy ve vesmíru, protože nedostatečný apetit spolu s nedostatkem pohybu vedou ke ztrátám kostní hmoty, svalové atrofii a dalším potížím. Proto deset studentů v Institutu medicíny pro letectví a vesmír v Kolíně napodobuje život kosmonautů.

Tráví 4 měsíce v naprostém odloučení od okolního světa a už brzy jeden z nich stráví celkem šest týdnů v posteli a bude přijímat snížené množství kalorií. Ostatní ho budou krmit a umývat. Tyto pokusy mají vědcům pomoci vyvinout takovou stravu, která bude obsahovat dostatek kalorií, a přitom se kosmonauté nebudou cítit příliš brzy sytí. Ve vesmíru totiž mají menší hlad - což přispívá ke zmiňovaným nepříznivým důsledkům pro svaly a kosti.Ty by při dlouhých letech mohly být katastrofální.

Čínští a američtí vědci objevili v severní Číně zkamenělinu malého dinosaura, který nelétal, ale měl peří. Podle nich tento nález dokazuje, že peří vzniklo dřív než ptáci a dřív než schopnost létat. Podrobnosti přinesl odborný týdeník Nature. Nalezený opeřený tvor - dromeosaurus - byl dvounohý dravec o něco větší než dnešní bažant a uměl rychle běhat. Patří do skupiny dinosaurů, kteří mají asi 100 anatomických znaků společných s ptáky.

Paleontologové už objevili důkazy o existenci peří i u jiných dávných živočichů, tentokrát jde však o první důkaz, že peří měl i dromeosaurus, který je považován za jednoho z nejbližších příbuzných ptáků. Vědci dosud neměli jednotný názor na to, jestli se ptáci vyvinuli z dinosaurů nebo nezávisle z nějakého dřívějšího, dosud neobjeveného plaza.

Mark Norell z Amerického muzea dějin přírody v New Yorku se však domnívá, že nejnovější nález může tyto pochybnosti rozptýlit, protože peří dromeosaura má stejnou strukturu jako u současných ptáků. To podle jeho slov definitivně dokazuje, že se peří vyvinulo u dinosaurů ještě dříve, než se objevili ptáci a schopnost létat. Není tedy vývojovou adaptací pro létání.

autor: Jana Olivová
Spustit audio

Více z pořadu