Velké malé zprávy 12. února 2003

<!-- emphasis>Vedení nezávislé komise, </emphasis>která vyšetřuje příčiny havárie raketoplánu Columbia, se ujal americký admirál ve výslužbě Harold Gehman. Zdůraznil, že jeho tým zatím stále sbírá informace a nevylučuje žádnou z teorií, které se až dosud objevily. Nejnověji se spekulovalo o tom, že neštěstí způsobil kus ledu, který se mohl vytvořit na otvoru pro tekutý odpad. -->

Zatím bylo v pásu dlouhém na 800 kilometrů ve státech Texas a Lousiana nalezeno na 12 tisíc kusů trosek. Hledání prý ale skončí až za několik týdnů. Zatím se žádné trosky nenašly západně od texaského Fort Worthu, nad kterým se raketoplán začal rozpadat.

Podle Gehmana by se pozornost odborníků měla zaměřit právě na tuto oblast - nález trosek v tomto místě by totiž mohl ukázat, jak a kdy rozpad vesmírného plavidla začal. Dosud zveřejněné informace ukazují na to, že problémy Columbie mají původ v levém křídle stroje.

Mocnou zbraní kriminalistů se může v budoucnu stát technika, která by se dala označit jako snímání otisků mozku. Americký neurolog Lawrence Farwell založil už před 12 lety speciální firmu, která se touto metodou zabývá. Její podstatou je měření a analýza kratičkých vrcholů oscilografického záznamu elektrické aktivity mozku - ty se objeví vždy, když mozek zaznamená něco známého.

Například, kdyby kriminalisté ukázali člověku podezřelému z vraždy nějaký detail z místa zločinu, který zná jenom on, jeho mozek nedobrovolně zaregistruje, že informaci poznává. Farewellovi se už tímto způsobem podařilo přimět k přiznání člověka, který v roce 1984 zavraždil v Missouri mladou ženu.

Potom spolupracoval s oběma hlavními zpravodajskými službami ve Spojených státech - CIA a FBI. Většina vědců se ale na jeho metodu zatím dívá skepticky.

Následující zpráva možná překvapí ochránce životního prostředí a odpůrce hromadících se elektrických spotřebičů v domácnosti: někteří lidé spotřebují při ručním umývání nádobí až desetkrát více vody a dvakrát víc elektřiny než myčka. Jak píše server časopisu Nature, zjistili to odborníci z Bonnské univerzity.

Požádali dobrovolníky ze sedmi evropských zemí, aby umyli běžnou dávku nádobí, kterou za den vyprodukuje čtyřčlenná rodina. Celý proces natáčeli na video a sledovali spotřebu vody, energie a čisticích prostředků. Nejvíce je překvapilo, jak moc se lišila spotřeba vody - od 15 až po 345 litrů. Běžná myčka přitom spotřebuje 15 až 20 litrů vody.

Pokud jde o národnostní rozdíly, nejméně vody spotřebovali Dánové a nejvíce Francouzi. Mytí nádobí je ale podle německých vědců velmi individuální proces a nedá se posuzovat podle toho, odkud člověk pochází. Z výzkumu se dá ovšem vyvodit jedno: ruční mytí nádobí není k přírodě šetrnější - spíše naopak.