Velké malé zprávy 12. ledna 2004

Na světě je další studie, která ukazuje, že takové horké léto, jaké jsme zažili loni, nebude v příštích letech ničím výjimečným. Autory nové práce jsou odborníci ze Švýcarského federálního technologického institutu. Pomocí počítačové simulace došli k závěru, že každé druhé příští léto bude stejně horké nebo dokonce ještě teplejší než to loňské.

Švýcarští experti vytvořili simulaci budoucího klimatu pro léta od roku 2071 do roku 2100. Vycházeli přitom z dat o uplynulých 150ti letech a z předpokladu, že koncentrace takzvaných skleníkových plynů v ovzduší se do konce tohoto století zdvojnásobí.

Během příštích deseti dekád budou podle nich samozřejmě i taková léta, na jaká jsme byli až dosud zvyklí, ale většinou prý máme čekat právě takové horké sezóny, jaká byla ta v roce 2003.

Rubíny byly v Asii geologickými svědky gigantických kolizí mezi euroasijskou a indickou tektonickou krou, které stály u zrodu Himálájí. K tomuto závěru došli francouzští geologové. Jsou přesvědčení, že jejich objev umožní dospět k lepšímu modelu zaměření průzkumu nalezišť tohoto vzácného kamene.

Experti si především všimli, že v této části světa jsou rubíny vždycky součástí mramoru. Dospěli k názoru, že rubíny vděčí za svou existenci zásahu kapalin vzniklých při rozpouštění solí přítomných v mramoru. Tyto solné kapaliny se daly do pohybu díky tektonickému tlaku spojenému s kolizemi kontinentálních ploch.

Datování umožnilo stanovit věk krystalizace rubínu - podle tektonických pohybů k ní došlo mezi 40 a pěti miliony let před naším letopočtem. Geologický výskyt rubínů je nejčastější ve střední Asii a na jihovýchodě v Afghánistánu, Pákistánu a ve Vietnamu. Ty nejskvostnější pocházejí z Barmy.

Rakouští archeologové si stěžují na rostoucí počet hledačů pokladů - tedy lidí, kteří pomocí detektorů kovů vylupují naleziště historických předmětů. Mizí tak římské mince, keltské kultovní předměty, ale i relikty druhé světové války včetně údajných zlatých pokladů nacistů.

Tento nešvar byl až dosud běžný hlavně ve východním Rakousku, teď se ale podle odborníků rozšířil i na západ a například pro Salcbursko se stává hotovou pohromou. Amatérští hledači se zaměřují na lokality, kde stály bohaté vily úředníků Římské říše, i na oblast Dürrenbergu u Halleinu, kde bylo 600 let před naším letopočtem osada několika keltských rodin.

Nevyhýbají se ani Tauglwaldu u Kuchlu, kde se koncem války rychle zbavila zbraní jedna z posledních jednotek wehrmachtu. Rakouští odborníci odhadují, že asi jen 15 procent amatérských hledačů spolupracuje s muzei, zbytek si své nálezy nechává a často prý jde o profesionální bandy, které na archeologických nálezech bohatnou.