Velké malé zprávy 10. března 2002
Pravidelné očkování proti chřipce chrání proti infarktu. V Hamburku možná budou místo McDonaldů "McKošery". Vědci odhalují tajemství zmrzlinových krémů.
Pravidelné očkování proti chřipce by mohlo být zároveň určitou prevencí proti mozkové mrtvici a srdečnímu infarktu. Uvádějí to vědci z pařížské univerzity Denise Diderota. Zjistili, že starší lidé, kteří se dávají pravidelně očkovat proti chřipce, mívají až o 40% nižší riziko mozkové mrtvice.
Odborníci z týmu Pierra Amarenca se domnívají, že vakcína proti chřipce stimuluje celý imunitní systém člověka. Infekce, které bývají u starších pacientů významným rizikovým faktorem u tzv. náhlých příhod mozkových a srdečního infarktu, se tím údajně značně omezují. Při infekcích se mohou ze stěn arterií uvolňovat zvápenělé usazeniny, vytvářet ucpávky krevního řečiště a bránit přívodu krve k srdci nebo k mozku. Tím vzniká infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.
Francouzští badatelé chtějí teď výsledky svého zkoumání ověřit v rozsáhlejší odborné studii. Dosud totiž nemohou vyloučit možnost, že lidé očkovaní proti chřipce vedou i celkově zdravější život, a proto je u nich riziko srdečních a mozkových poruch méně časté.
Mezinárodní síť provozoven tzv.rychlého občerstvení neboli "fast-food" má být v hamburských židovských tzv.košer-restauracích z podnětu nejvyššího rabína v Jeruzalémě přejmenována z McDonald na McKošer.
Tím má být mnoha ultra-ortodoxním Židům žijícím v Hamburku usnadněno rozeznávání tzv. dobrých (košer) a nedobrých (ne-košer) podniků veřejného stravování. Pro získání příslušného certifikátu "košer-restaurace" musí židovské vývařovny prokázat, že nabízené maso bylo příslušně zpracováno přímo na místě. Také se v těchto podnicích nesmí současně prodávat mléko a mléčné výrobky. Například tzv. cheesburger stanoveným pravidlům "košer" odporuje.
Provozovatel McDonaldů naznačil, že návrh židovských věřících zváží. Po několikaměsíčním dohadování s rabinátem mohla síť "fast-food" teprve minulou neděli zahájit provoz své hamburské filiálky, která smí nabízet i jídla "ne-košer".
Při kulinářském požitku ze zmrzliny či lahodného zmrzlinového krému nikdo nemyslí na to, že se mu přitom na jazyku rozplývá voda, cukr, tuk, mléčné přísady, emulgátory, aromatické látky a také příslušná dávka vzduchu. O chuťovém požitku ovšem rozhoduje konzistence vanilkových nebo čokoládových lahůdek z mrazicího boxu.
Na nedávném světovém kongresu vědců společnosti AAAS v americkém Bostonu se účastníci zabývali i těmito problémy a zároveň představili i nejnovější návrhy a nápady v této oblasti. Tak například proteiny ozimé pšenice vytvářejí údajně mimořádně krémovité struktury různých druhů zmrzliny a mražených krémů a ovlivňují mrazicí proces roztoku cukru a vody.
Také směsi tuků a bílkovin a v nich uzavřené vzduchové bublinky byly předmětem zájmu a výměny názorů odborníků. Tuk se totiž homogenizací rozpadá na drobounké bublinky, které musí rychle zkrystalizovat, aby neskončily v podobě máslovité hmoty. Musí se proto za stálého míchání rychle ochlazovat, aby hladkou hmotu nenarušovaly příliš velké krystaly a aby všechny přísady včas nabyly optimálních proporcí. Emulgátory pak něžnou perličkovitou masu stabilizují.
Až si tedy příště koupíte třeba eskymo, budete vědět, jak vážné odborné úvahy vašemu požitku předcházely.