Velká voda nechala opět vzpomenout na hasiče

Úloha hasičů je při každé povodni nezastupitelná. Přesvědčili jsme se o tom v roce 1997, stejně jako v roce 2002 a znovu si tuto myšlenku připomínáme teď, v době, kdy v Česku opět řádí velká voda. Asi nejhrozivěji se zatím letos prohnala velká voda obcemi na Jesenicku. A řadě lidí tam pomohli právě hasiči.

"Byl to mžik. Nejhorší bylo, že jsme měli malého kluka, dcera je u kamarádky. V noci nás hasiči vyprostili. Loni jsem dělal rekonstrukci, všechno bylo nové, nový koberec. Pod shodami byl takový proud vody, že kdybyste tady stáli, tak vás to smete," uvedla se slzami v očích Květa Vraspírová.

Žije v zaplaveném domku ve Staré Červené Vodě se svou dcerou. Zajeli jsme se k ní podívat o dva dny později. "Strašně děkuji hasičům, rodina mi přijela pomoct. Všem," nedokáže skrýt dojetí. Z podlah jejího domu už zmizelo bláto a dome se line teplo. "Musíme topit a čekáme vysoušeče," vysvětlila.

Kvůli velké vodě musela zlikvidovat sedačku, nábytek nebo koberec. Pohled do domu je sice smutný, ale už není tak tristní jako v sobotu, kdy jsme u Květy Vraspírové byli poprvé. "Největší strach jsme měli o malé děcko. Psy jsme zachránili na poslední chvíli. Nedá se to popsat," vzpomíná na děsivé noční chvíle dcera Květy Vraspírové. Ta ji doplnila, že se cítili jako na ostrově.

Mohutné přívaly vody odnesla také zahrady u jejího domu. "Nedávno jsem si vybudovala skalku, posezení, ohniště. Všechno je to pryč. Chystám tam dětský koutek, díry, které jsem vykopala na houpačku, zůstaly nedotčené, tak doufám, že do 29. července mu stihnu udělat hezké narozeniny," dodala dcera Květy Vraspírové, jejíž malý syn právě spal v podkroví poničeného domu.

Nejenom této rodině z Jesenicka z nejhoršího pomohli právě členové sboru dobrovolných hasičů. V prvních okamžicích bleskové povodně je dostali do bezpečí a v těchto dnech oběma ženám pomáhají opravit dům.

Na místě operují týmy psychologů

Povodně jsou těžkou zkouškou pro všechny, kterých se dotknou. Nejtěžší pro postižené, kteří přišli o své blízké a o domov. V těchto okamžicích jim ale pomohli vojáci, dobrovolníci a hasiči. Se dvěma z nich jsme mluvili o víkendu, v době nejnapínavějších okamžiků záplav na Jesenicku, když málokdo tušil, co ještě přijde.

Velitel Pořádní stanice Jeseník Jan Pastucha nespal více než den v době, kdy pomáhal zachraňovat životy svých spoluobčanů. Úkoly, které jeho muži plnili, vak popsal bez jakéhokoliv patosu. "V prvé řadě jsme pátrali po jednom z našich dobrovolných kolegů, což trvalo téměř celý den, pak to byly evakuace lidí, vyprošťování různých předmětů z řeky, aby se nerozlévala voda, čerpání vody, záchrana zvířat," přiblížil hasič.

Rovněž o situacích při nichž hasiči nasazovali vlastní život hovořil Jan Pastucha bez větších emocí. "Byly vážné situace, ale jak dobrovolní, tak my jsme to zvládli. Co vím, tak se naposledy vynášela jedna paní v České Vsi. Byla zdravotně postižená a vynesli ji z bytu, který se už začínal naplňovat vodou," doplnil.

K poslání hasičů patří bohužel i setkání se situací nejkrutější, se smrtí. Při povodni na Jesenicku zahynul dokonce jeden z nich, velitel sboru dobrovolných hasičů. "Bohužel utonul při jízdě k zásahu a kolegové spolu s armádou a policií ho našli asi kilometr od místa, kde se to stalo," řekl Jan Pastucha.

Při mimořádných situacích, jaké jsou povodně, strádají lidé nejen fyzicky, ale také psychicky. Na Jesenicku i krátce před tím v okolí Nového Jičína pomáhal psycholog David Dohnal. "Mluvil jsem s lidmi, kterým zahynul jejich příbuzný a pak jsem hlavně mluvil se starosty obcí a budu v tom ještě pokračovat, abychom zjistili, jaké jsou potřeby obce a hlavně lidí z té obce z hlediska nějaké psychologické nebo psychosociální a humanitární pomoci," uvedl.

David Dohnal se s neštěstím lidí setkával řadu dnů. "Je to psychicky náročné. Od rána jste v terénu. Koordinoval jsem svůj tým, který poskytoval péči v Hustopečích, spolupracoval jsem s kolegyní z Moravskoslezského kraje, která koordinovala péči na Novojičínsku, domlouvali jsme se, co a jak dále, komu to předat, protože někteří lidé, kteří tam jsou budou potřebovat nějakou střednědobou a dlouhodobou péči," přiblížil.

Pokud se člověk setkává tak často s neštěstím jako on, musí zřejmě rovněž trpět. Proto jsme se ho zeptali, jak se s tím vyrovnává. "Zatím je to jenom fyzická únava. Zatím musím pracovat, pracovat, přemýšlet co a jak dál. Ten dopad bude až později. To už na sobě znám, že to přichází druhý, třetí den, až vypnu," dodal psycholog.

V Česku je přes 300 tisíc dobrovolných hasičů

Symbolem letošních povodní jsou také dobrovolní hasiči. Je to pár dní, kdy přívalová vlna strhla velitele těchto dobrovolných hasičů na Jesenicku, když z mostu navigoval vůz s kolegy a voda ho usmrtila. Co vede tyto muže k tomu, aby se stali dobrovolnými hasiči a v případě potřeby nasazovali své životy? Kdo jim radí, jak lidem co nejúčinněji pomáhat a kdo jim dodává pomůcky k zásahům?

Mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky Petr Kopáček uvedl, že v Česku je více než 70 tisíc členů jednotek svoru dobrovolných hasičů obcí, to jsou ti, kteří nepomáhají jenom u povodní, ale třeba i u dopravních nehod, požárech a podobně. "Potom tu máme i hasiče, kteří jsou členy sdružení dobrovolných hasičů a těch je více než 300 tisíc," řekl mluvčí.

Při záplavách tak většinou zasahují členové jednotek požární ochrany a často i členové jednotlivých sdružení. "Kdo má čas, kdo může pomoci, tak pomáhá. Ta pomoc dobrovolných hasičů je skutečně neocenitelná. Hasičský záchranný sbor by se bez spolupráce s dobrovolnými hasiči neobešel, protože nás je jen okolo deseti tisíc. Tím, že tu máme takové množství dobrovolných hasičů na celém území republiky, tak to občanům poskytuje dost velký bezpečnostní komfort. Dobrovolní hasiči se podílejí asi jednou čtvrtinou na celkovém počtu zásahů," upřesnil Petr Kopáček.

Zřizovateli jednotek dobrovolných hasičů jsou obce a ty by hasičům měly platit techniku a vybavení. I když významně přispívá i stát jak na techniku, vybavení i výcvik, tak se může stát, že to nestačí. "Přeci jenom ta situace není ideální, takže jsou někteří dobrovolní hasiči-nadšenci, kteří si kupují vybavení ze svého," dodal mluvčí hasičů.

Co mají dělat lidé, když kvůli velké vodě přišli například o doklady, daňová přiznání a podobně? Nalaďte si ve čtvrtek 2. července Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.