Vejvoda: Byli jsme pořád v zápřahu a museli zapojovat mysl při aktivitách i mimo led. To nás hnalo

Otakare, měl jste během kariéry nějaký vzor?

Měl jsem Makarova, proto jsem měl číslo 24. Úplně to nebyli borci z Kladna, no. (smích)

Koho jste uznával při působení na Kladně?

Když jsem chodil na stadion a na tréninky s tátou, tak jsem zažíval Milana Nového, který často zůstával po tréninku, přidával si a trénoval střely. Není výjimkou, že byl fantastickým střelcem. 

Čtěte také

Kladenská kabina nás vychovala, shodují se Martin Procházka a Tomáš Horna. Jak vzpomínají na angažmá v Rusku?

Jaká očekávání byla před světovým šampionátem ve Vídni v roce 1996?

Martin Procházka: My už byli rok před tím ve Stockholmu, kde už jsme se tak nějak dávali dohromady. Pod trenérem Bukačem už to nějak fungovalo a doplnilo se to hvězdami jako třeba Robert Lang, který přijel z Los Angeles. Hodně nám ve Vídni pomohl i brankář Roman Turek. Nevím, zda se očekávalo, že vyhrajeme, i vzhledem k tomu, že v roce 1995 jsme byli čtvrtí. Už jsme se ale blížili špičce.

Otakar Vejvoda: Do Vídně jelo asi třináct nováčků. Roma Turek v bráně byl fenomenální. Pamatuji si, že před turnajem jsem jedné holce říkal, že vyhrajeme. Nedělal jsem to často, ale přišlo mi, že na přípravných turnajích jsme hráli dobře a měl jsem takový pocit. V mužstvu nebyla kvůli času na ledě extra rivalita.

Život ve Švédsku

Oto, nezeptal se vás někdy někdo, kdo by měl jít k Paterovi a Procházkovi místo vás?

Ne. Ale myslím si, že trenéři vždy dokázali ke klukům dát kvalitního borce.

Jak jste se začlenil do života ve Švédsku, kde jste strávil několik let?

Studoval jsem tam, pak jsem začal trénovat. Švédové hodně rádi cestují, mají rádi Prahu, takže jsou v létě velmi komunikativní a když vycestují, tak jsou žoviálnější. Sedlo mi to tam.

Sledoval jste ze Švédska české hokejové prostředí nebo jste si dal oraz?

Hokej jsem trochu z ponorky sledoval, společnost moc ne. Vždy jsem byl v Česku jen na pár týdnů v létě.

Bral jste vždy v pohodě, když jste byl v roli asistenta trenéra?

Kanada když jede na olympiádu, tak tam máte čtyři trenéry, kteří mají v NHL odmakáno 800 zápasů. Ono je to vždy o rozdělení rolí. Důležité je, aby si na začátku vždy rozdělili role tak, aby to všem sedělo.

Jak vzpomínáte na loňské angažmá v Trenčíně?

Byla to blesková záležitost. Byla to blesková záležitost.

Dokážete si představit, že byste si s Martinem Procházkou rozumněli i v trenérských rolích?

Kdybych měl na starosti obránce, tak bych to určitě zvládl. (smích) 

Martin Procházka: Pavel Patera by nám asi nedal přesilovky, aby jsme tomu šéfovali. To bych tam byl jen takový panáček.

sportpromo Čistá hra|foto:Shutterstock