Vedra zatěžují srdce i plíce. Pět litrů vody denně ale většina lidí nepotřebuje, říká lékař

29. červenec 2026

Další vlna veder je tady. Už dnes naměříme přes 32 stupňů a v dalších dnech mohou podle meteorologů teploty atakovat i čtyřicítku. V noci pak neklesnou pod 20 stupňů Celsia. Hostem Ranního interview je proto kardiolog Michal Vrablík, který se vlivu horka na lidské tělo dlouhodobě věnuje.

Jak vysoké teploty ovlivňují naše tělo? Co se s námi děje?

V zásadě horké počasí zvyšuje zátěž kardiovaskulárního systému a zejména u chronicky nemocných může vést ke zhoršení jejich obtíží. Týká se to onemocnění ledvin a především plic.

Čtěte také

Takže v zásadě připomínáme ohroženým skupinám, aby se chovaly rozumně a pokud možno omezily nepříznivé vlivy, které jinak ovlivnit neumíme.

Všude slyšíme, že je důležité pít dostatek nealkoholických tekutin, protože člověk se teď více potí. Jak často a co bychom měli pít?

Je třeba si uvědomit, že pitný režim má dvě stránky. Na naší interní klinice na Karlově náměstí, která se zabývá endokrinologickými a metabolickými onemocněními, poměrně často vídáme i mladé a jinak zdravé lidi, kteří pitný režim dovedou do extrému a dokážou vypít i deset litrů tekutin za den. To také není dobře.

Takže všeho s mírou. Platí, že v horkém počasí by se měl příjem tekutin zvýšit adekvátně nejen venkovním teplotám, ale také fyzické aktivitě, kterou člověk vykonává. Budu ale trochu varovat – pít extrémní množství tekutin, což pro mnoho z nás může znamenat i pět litrů denně, není nutné ani během horkých dnů.

Tropické teploty zažíváme v Česku čím dál častěji. Bude na ně náš organismus například za deset let připravený lépe? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Petr Král , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.