Vědecké dobrodružství v USA: Američtí vědci jsou soutěživější, říká Čech z tamního výzkumného týmu

Součástí skupiny výzkumníků, kteří hledají v laboratořích John Hopkins Drugs lék proti neurodegenerativním onemocněním, je i několik Čechů z Ústavu organické chemie a biochemie zdejší Akademie věd.

Nemoci, na které se vědci v laboratořích ve městě Baltimore zaměřují, jsou například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Vedoucí celého programu je Barbara Slusher. Dosavadních osm let fungování oddělení je prý ve světě léčiv příliš krátká doba – proto se zatím její lidé nemohou pochlubit žádným schváleným lékem. Nespornou výhodou práce na prestižním pracovišti při John Hopkins Univerzity je mnohem větší rozpočet určený na vědecký výzkum.

„My se tady zabýváme přípravou látek, které – jak doufáme – by jednou mohly být užitečné jako léčiva. Připravujeme nejrůznější série vzorků, které potom kolegové ve vedlejších laboratořích testují na jejich biologickou aktivitu,“ říká jedna z českých posil, Eva Prchalová.

Jednou z Češek, pracujících v laboratořích John Hopkins Drugs, je Eva Prchalová

Derivát, který se Evě Prchalové povede vyvinout, předává kolegům do takzvané PK (pharmacokinetics) laboratoře, kde se látky ujme například Ondřej Nešuta a podrobí ji nejrůznějším testům.

„V živném médiu tady pěstuji nižší mozkové buňky, konkrétně astrocyty,“ popisuje jednu ze svých úloh Nešuta. Vědce při testování zajímá prý třeba to, jakým způsobem látka ovlivní metabolismus vypěstovaných astrocytů.

„Abychom vyléčili nebo ovlivnili nějakou funkci organismu, potřebujeme, aby se látka v  těle vyskytovala dostatečně dlouho, v dostatečně vysoké koncentraci a aby případně nebyla měněna a zůstala v aktivní podobě co nejdelší dobu,“ vysvětluje.

Lék na neurodegenerativní onemocnění, na němž vědci usilovně pracují, nebude k dispozici dřív než za 10 let

Američané jsou soutěživější než Češi

Když Ondřej Nešuta srovná práci v Čechách a ve Spojených státech, přijde mu prostředí doma založené víc na spolupráci. V USA jsou prý lidé daleko soutěživější.

„Na člověka je tady vyvíjen tlak jako na jedince, aby se nějakým způsobem vyčlenil. Tady je víc ta osobní soutěž. Ale to si myslím patří k americké kultuře,“ hodnotí chemik.

autoři: Petr Kološ , marz
Spustit audio

Související