Vědci zkoumají vůni prsu. Chemické látky přitahující novorozence by mohly pomoct s kojením

„Teď vám na prsní dvorec přiložím bílý klobouček, který je napojený na pumpu a kovovou zkumavku. Do ní budeme deset minut sbírat látky, které se pak budou identifikovat,“ vysvětluje výzkumnice Daniela Dlouhá z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Magazín Experiment: Jak účinně a přitom šetrně ošetřit mateřské mléko? A co pomáhá proti spánkové apnoe?

Je na odběru vzorku u 31leté Brigity. Ta patří mezi dvě stě českých žen, které výzkumníci navštíví v průběhu roku a půl hned sedmkrát, a to od těhotenství po období devíti měsíců po porodu. Pokaždé budou sbírat vzorky tělesné vůně prsu.

Brigita se o možné účasti na výzkumu týkajícího se kojení dověděla od své gynekoložky. „Oslovila mě po potvrzení těhotenství. Já jsem zdravotní sestra a myslím si, že je dobré získávat informace z adekvátních zdrojů,“ říká Brigita, která je ve druhé polovině těhotenství a po porodu chce určitě kojit. „Byla bych za to ráda. Když začneme a rozkojíme to, budu ráda. Termín porodu mám v listopadu,“ říká.

Problém s kojením řeší polovina matek

Jak uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), potíže se zahájením kojení má na celém světě zhruba polovina matek. Ví se, že novorozence přitahuje vůně mleziva, mléka a žlázek na prsních dvorcích. Není ale jasné, jaké chemické látky jsou za to zodpovědné a jestli se například vůně prsu mění podle toho, jak dlouhá doba uběhla od posledního kojení nebo jestli vůni mění „hladový“ pláč dítěte.

Výzkumnice Daniela Dlouhá vysvětluje, proč je potřeba ženy navštěvovat už v době, kdy ještě nekojí. „V 16. týdnu těhotenství probíhá první období laktogeneze, jde tedy o začátek procesu tvorby a spouštění mateřského mléka v mléčné žláze. Takže se snažíme zjistit, kdy se námi hledaná látka začíná produkovat a jak se mění její koncentrace,“ vysvětluje.

Vzorky u dvou set českých žen začínají výzkumníci odebírat vždy v prvním trimestru těhotenství, navštíví je také v porodnici dva dny po porodu a pak následně doma.

Analýza látek v Německu

Po odběru posílá český tým z Přírodovědecké fakulty UK zkumavky do německé laboratoře. Pro následnou analýzu se kvůli velmi nízké koncentraci látek používá vysoce citlivá metoda – takzvaná hmotnostní spektrometrie. Ta se využívá třeba při monitoringu kvality ovzduší.

„Jak vidíte, na zavírání zkumavek používám kleště. Musejí být pečlivě uzavřené a uchovávané v mrazáku,“ doplňuje výzkumnice, která odebírá vždy jeden vzorek z prsního dvorce a také kontrolní vzorek z kůže na zádech.

Ženy dostávají také dotazník, který se týká používání parfemované kosmetiky nebo aromatických potravin, které jedly dva dny před odběrem a jež by mohly mít vliv na tělesnou vůni.

Měla jste česnek nebo ředkvičky?

Brigita, která se účastní výzkumu, tak odpovídá na otázky, jestli jedla brokolici, květák, chřest, česnek, ocet, cibuli, ředkvičky, zrající sýry nebo pepř a kvašené výrobky. „Vůbec nevadí, když tyto aromatické potraviny žena konzumuje. Kdyby se nám ale při analýze ukázala nějaká nezvyklá látka či odlišnost, porovnali bychom to s dotazníkem,“ vysvětluje Daniela Dlouhá.

Čtěte také

iROZHLAS

Nedonošené děti dostávají v českobudějovické nemocnici nový přípravek z mateřského mléka

Vedle Německa a Česka se na osmiletém výzkumu podílí také Polsko, Francie, Bolívie Japonsko a Skotsko. Šéfem celého projektu je skotský profesor z Univerzity ze Stirlingu Craig Roberts.

„Proč zkoumání potrvá osm let? Musíme odpovědět na mnoho otázek. První věc je identifikovat chemické sloučeniny, které jsou zodpovědné za přitažlivost dítěte k prsu. A možná také sloučeniny, které děti vydávají směrem k matkám, a to během jejich hladu nebo úzkosti,“ vysvětluje.

Sběr dat a testování

Podle Robertse se pak musí popsané chemické látky testovat. „Musíme prozkoumat, jestli jsou tyto sloučeniny produkovány v populacích po celém světě a jestli na ně děti a matky reagují,“ doplňuje.

Se skotským profesorem je v pravidelném kontaktu šéf české části výzkumu, profesor Jan Havlíček z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK. „Jednotlivé země mají konkrétní úkoly. Česká část sleduje maminky dlouhodobě, od prvního trimestru do devíti měsíců po porodu, kdy už řada z nich kojit přestává,“ popisuje etolog Havlíček.

Jak pomůžou látky v budoucnu?

Pokud vědci budou znát konkrétní sloučeniny, budou je schopni také uměle vyrobit. „Chemické látky, které způsobují přitažlivost prsu, jsou v začátcích kojení naprosto zásadní. Směs se pak bude moci aplikovat u matek, u kterých se kojení nedaří nastartovat nebo u předčasně narozených dětí, které mají problémy s přibíráním váhy,“ vysvětluje možné využití Havlíček.

Na velkém výzkumu se podílí také Francie, kterou zastupuje profesor Benoist Schaal z Dijonu. Téma kojení ho doprovází třicet let. „V průběhu let jsme zjistili, že miminka reagují na pachy matčina těla. A to velmi brzy, už jako plody. Plod se dokáže naučit pach matčina prostředí,“ přibližuje Schaal a doplňuje, že se předává jídlem nebo dýcháním.

Co si plod pamatuje z dělohy

„Plod si pamatuje, co v děloze zaznamená. A používá to, když je po porodu následně vystaven pachu matky. Také existuje podobnost mezi pachem plodové vody a mléka. To usnadňuje první interakci s matkou při kojení,“ shrnuje dosavadní poznatky francouzský vědec Benoist Schaal.

Mezinárodní projekt o kojení byl podpořený prestižním grantem Wellcome Trust Discovery Award v celkové výši 3,5 milionu liber. Jde o charitativní nadaci, která financuje výzkumy v řadě oborů po celém světě.