Vědci poprvé použili satelit k počítání albatrosů

5. květen 2017

Zoologové vůbec poprvé použili satelit k získání informací o počtu zvířat na daném území naší planety. Konkrétně se jednalo o albatrosy žijící v oblasti Jižního oceánu.

Ke sledování ptactva se zoologové uchýlili hlavně z praktických důvodů. Všechny druhy albatrosů, kterých je celkem šest, totiž žijí na odlehlých a nedostupných místech. Mimo to jsou velmi vzácní, některé druhy jsou dokonce až extrémně ohrožené. A tak by monitorování za pomoci letadel, lodí nebo lidí v terénu mohlo být příliš nebezpečné, a také drahé.

Satelity, které se zaměřily na albatrosí domovinu v Jižní Georgii nebo na Chathamových ostrovech, pořizují snímky, na základě kterých pak vědci vypočítávají populaci vzácného ptactva. Albatros na takovém snímku vypadá jen jako malá bílá tečka, byť může rozpětí jeho křídel dosáhnout až tři a půl metru.

albatros galapážský

Tým britských a novozélandských vědců sice připouští, že by si ptáky mohli splést s bílými útesy, ale je to podle nich nepravděpodobné, protože albatrosi většinou hnízdí v plochých a zarostlých oblastech. Správnost pozorování potvrzuje i fakt, že výsledky se ve srovnání se staršími údaji prakticky neliší. Jedinou výraznou komplikací je tak pro vědce počasí, které často znemožní pozorování i na několik týdnů.

Zatímco na sledovaných Chathamových ostrovech, odkud chyběla aktuální data, vědci odhalili jednu stabilní kolonii, v jiné počty ohrožených ptáků klesly. Z dřívějších přibližně 5 700 jedinců, jich na místě žije už jen 3 600. Vědci ale připouští, že mohli populaci jednoduše zkoumat ve špatném roce.

Pro zpřesnění údajů chtějí zoologové ve svém výzkumu pokračovat. Pomocí satelitních snímků by se podle nich navíc dali počítat i jiné zvířecí druhy. Ostatně satelit dokáže zachytit i objekty o velikosti 30 centimetrů.

autor: kla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.