Ve Zlíně otevřeli nové Centrum výzkumu obouvání. Zaměří se na nové materiály, technologie i design

Za vznikem syndromu diabetické nohy je často nevhodná obuv
Za vznikem syndromu diabetické nohy je často nevhodná obuv

Projekt zlínské Univerzity Tomáše Bati počítá s využíváním 3D tisku i testováním nových materiálů a technologií. A chce také podporovat mladé nadějné designéry. Slavnostního otevření centra se zúčastnili i Rosemarie a Thomas Baťovi.

Před 120 lety vznikla obuvnická firma Baťa, podnik zanedlouho 'obouval svět'

00886873.jpeg

V září před 120 lety založili tři sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi firmu, která v meziválečném období šířila slávu českých ševců po celém světě. Ševcovinu měli v krvi. Řemeslo se v rodině dědilo z otce na syna už od 17. století. Postupně z firmy zásluhou Tomáše Bati vyrostl prosperující podnik. Po jeho tragické smrti při letecké havárii převzal podnik v roce 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín a vytvořil z něho nadnárodní koncern.

Thomas Baťa, pravnuk Tomáše Bati, vnímá centrum jako důležitou složku rodinné firmy. Je rád, že se otevřelo a očekává spolupráci. A jeho slova potvrzuje i další z rodiny Baťových, vnučka zakladatele obuvnického impéria Rosemarie s tím, že se těší na nové nápady, které ve Zlíně vzniknou.

Testování, design i nové materiály a technologie

Podle ředitele zlínského Univerzitního institutu profesora Petra Sáhy si výstavba nového centra výzkumu ve Zlíně vyžádala investici desítek milionů. Už teď ale díky získaným projektům věří v návratnost.

Nutno říci, že dneska už běží asi deset projektů, které z velké části náklady pokrývají, a je připraveno asi deset dalších, které se budou aplikovat,“ upřesňuje Petr Sáha. Centrum výzkumu obouvání se podle něj zaměří na tři hlavní činnosti – testování obuvnických materiálů a obuvi, design a konstrukci obuvi, a na nové materiály a technologie.

Prototyp chytré stélky ze zlínské univerzity

Není noha jako noha

Velký důraz se klade na individuální obouvání, které začíná už u tvaru vašeho chodidla. K tomu se potom dělají kopyta, 3D tisky, materiály, které mají charakter smart materiálů. Až deset procent populace má problém s obouváním, například diabetici, a pro ně se musí dělat speciální obuv. Proto hodně pozornosti věnujeme právě tomuto segmentu,“ vysvětluje Petr Sáha.

Výroba obuvi (ilustrační foto).

Na začátku klientovi naskenujeme nohu a sken převedeme do grafického programu, v němž se obuv upravuje. Navržený vzorek se následně převádí do 3D tisku, popisuje celý proces Tomáš Sáha,vedoucí oddělení transferu a technologií.

Prodřít, ošoupat, zdeformovat?

Nové centrum výzkumu obouvání má své služby nabídnout nejen globálně známým obuvnickým značkám, ale i začínajícím podnikatelům. Kromě vývoje nových materiálů a konstrukce obuvi centrum disponuje i vlastní zkušebnou.

Naše laboratoř je zaměřená na zkoušení fyzikálních a mechanických vlastností materiálů, které se používají na výrobu obuvi,“ říká Luděk Suchomel, vedoucí zkušební laboratoře.

V Baťově muzeu v Torontu je každá bota unikát

Indiánské mokasíny

Co vypovídají boty o svých nositelích, jejich kultuře a životním stylu? Hodně. Tvrdí to aspoň kurátorka Baťova muzea obuvi v kanadském Torontu. Právě druhý domov Tomáše Bati mladšího se může pochlubit unikátní sbírkou.

Například tento přístroj se jmenuje Martindale a běžně se používá v textilním průmyslu pro testování odolnosti vůči oděru a žmolkování,“ vysvětluje. „Jde o destrukční zkoušku, kdy zjišťujeme, po kolika cyklech oděru dojde k prodření tkaniny.“

Centrum výzkumu obouvání se začlanilo do zlínského Univerzitního institutu a už nyní zaměstnává 14 vědeckých pracovníků, kteří chtějí mimo jiné do města vrátit tradici, která k němu neodmyslitelně patří.

Spustit audio
autoři: Lukáš Veselý, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související