Ve věku 80 let zemřel světoznámý kameraman Miroslav Ondříček

29. březen 2015

Zemřel slavný český kameraman Miroslav Ondříček, bylo mu 80 let. Podepsán je pod čtyřicítkou filmů, nejvíce ho ale proslavily ty, na kterých spolupracoval s režisérem Milošem Formanem, například Hoří, má panenko nebo Amadeus.

Za svou práci získal Ondříček celou řadu cen, včetně dvou nominací na Oscara. V roce 2004 ho Americká unie kameramanů ocenila za přínos mezinárodní kinematografii.

„Já mám strašně rád film. Nastoupil jsem k němu 1. září 1950 jako asistent, jako laborant,“ vzpomínal na své začátky Miroslav Ondříček. Od záměru věnovat se filmu ho nic neodradilo.

„Jsem ze Žižkova. Měl jsem vynikající babičku a ta říkala – tak ty chceš jít na Barrandov. Já říkám – ano babi, mně se to tam strašně líbí. A ona říká – ale víš o tom, že tam obcuje kámen s cihlou? Takový byl pohled starší generace na film a filmaře,“ upozorňoval.

Jako syn živnostníka nesměl Miroslav Ondříček studovat. Po vyučení proto nastoupil do laboratoří barrandovských filmových ateliérů.

Kariéru zahájil jako dokumentarista u zpravodajského filmu, absolvoval také večerní školu filmové tvorby při pražské FAMU. V 60. letech pak spoluutvářel takzvaný československý filmový zázrak.

Zlatým písmem se do dějin kinematografie zapsala hlavně Ondříčkova spolupráce s českým režisérem Milošem Formanem. Natočili spolu například snímek Hoří, má panenko. Ten byl nedávno digitálně zrestaurován.

„S Mirkem jsem se vůbec nemusel o ničem bavit, protože on to všechno viděl stejně. Všechno to nasvítil tak, aby se kamera mohla podívat kamkoliv a bude vidět. Já tomu nerozuměl, já jsem mu do toho nemluvil, čili to je všechno jeho práce, jak ten film vypadá,“ prohlásil při té příležitosti Forman.

Celkem stál Ondříček u sedmi Formanových filmů. Společně tvořit nepřestali ani po režisérově odchodu do Spojených států.

Polovinu svých filmů nakonec Ondříček natočil v zahraničí. Sám říkal, že byl v pravý čas na pravém místě. V 60. letech si padl do oka s britským režisérem Lindseym Andersonem. Jejich prvním společným filmem byl O Lucky Man, pak přišly ještě snímky Bílý autobus nebo Kdyby...

Ondříčkův citlivý kameramanský přístup nezůstal bez povšimnutí, vynesl mu dvě nominace na Oscara – v roce 1981 za film Ragtime a o tři roky později za snímek Amadeus. Navzdory očekáváním ale sošku nezískal.

Miroslav Ondříček, mnohými považovaný za obrazového mága, byl přesvědčený, že základem úspěchu je poctivé řemeslo.

„Když se chci podívat na film, abych vnímal obrazovou stránku, tak se dívám radši bez zvuku. Vypnu zvuk a sleduji obrazové vyprávění. Tam najednou vidíte všechno to, co tam nepatří. Děj je vždycky první a my jako tvůrci, kteří to vypráví obrazem, se někdy necháme sami unést. A když je hodně hudby nebo hodně dialogů, a to vás vtáhne, tak najednou je to takové jiné,“ vysvětloval.

S Miroslavem Ondříčkem byla v pravidelném kontaktu třeba také režisérka Helena Třeštíková, setkávala se s ním často například v předsednictvu České filmové a televizní akademie.

„Pan Ondříček byl gentleman, pozorný, milý muž a práci v akademii bral velmi vážně. Bylo hrozně příjemné být v jeho přítomnosti. Všichni jsme ho měli hrozně rádi, je to velká ztráta, že odešel,“ poznamenala Třeštíková.

Miroslav Ondříček byl dlouholetým pedagogem na pražské FAMU. Jeho jméno pak nese Filmová akademie v Písku, které byl patronem.

V poslední době byl Miroslav Ondříček velmi nemocný, přesto stále sledoval filmové dění a dokonce se do něj aktivně zapojoval. Například jako člen předsednictva České filmové a televizní akademie. Těšily ho také úspěchy jeho syna, režiséra Davida Ondříčka.

autoři: Tomáš Pilát , zvl , era
Spustit audio