Ve Varech plyne čas jinak. „Když skončí festival, říkáme, že vyrovnáváme karlovarský jetlag,“ popisuje Jiří Bartoška

První film úspěšný na karlovarském festivalu, ve kterém Jiří Bartoška uspěl, byly Stíny horkého léta z roku 1977, kdy se ještě festival pořádal jen každý sudý rok.

„To byl takovej nádhernej biják, kterej napsal Jiří Křižan, točilo se to ve Velkých Karlovicích V Beskydech. Já se teď po 46 letech vrátil do Karlovic a točíme tam pokračování Doktora Martina... Bylo to strašně pěkný zpáteční setkání a vybavení si těch okamžiků.“

Moderátor Jan Pokorný s Jiřím Bartoškou.|foto: Barbora Turazová

Snímek Stíny horkého léta v Karlových Varech tenkrát získal Křišťálový globus, i když se o něj musel dělit se sovětským filmem.

Jiří Bartoška figuruje jako ředitel festivalu už 25 let. Třiapadesátý ročník festivalu probíhá teď, ale samotná organizace má podle Bartošky několik etap.

„Ta první etapa je do listopadu mít finančně zajištěný festival a pak už se připravuje program… Takže to má svou hierarchii a svůj řád pětadvaceti lety ozkoušený.“

Jednání prý probíhají už od Vánoc a až v květnu se může říct, kdo na festival opravdu přijede. „Ten festival je takhle příjemnej, když probíhá, ale příprava je skutečně celoroční.“ popisuje Bartoška. Přestože letošní ročník ještě probíhá, už připravují ročník následující.

Je zvláštní, že my těm lidem nic neplatíme, musíte jim zajistit dokonalý servis, respektive standard, na který jsou oni zvyklí. Ale tím, že nic neplatíte, tak s nimi nemáte podepsanou žádnou smlouvu a v té smlouvě by byl nějaký sankční bod, který se dá vymáhat. Vím že Susan Sarandon, v souvislosti s Timem Robbinsem, kdysi manželé, už už měla přijet a najednou psala, že se strašně omlouvá a že dostala možnost práce v Kanadě… A přijela za dva roky. Vy to dnes neodhadnete, ale červen, červenec jsou ideální dny pro natáčení… Takže ty lidi říkají ‚Strašně rádi přijedeme, ale letos nemůžeme.‘
Jiří Bartoška

Ve finále je na festivalu zaměstnáno 1300 lidí, hasiči, hostesky a šoféři. „Obrovský tým lidí, aby to vypadalo, že se nic neděje, že je to příjemné. To je práce těch anonymních děcek… A já mám pro ně připravený hrnky a na nich je napsáno ‚Díky, Barťák.‘ A těm dětem to dáváme a ty děti se rády příští rok jako brigádníci vracejí.“

Bartoška v rozhovoru vzpomíná i na Gregoryho Pecka, kterému v Karlových Varech prasklo slepé střevo: „O sedm let jsme mu zachránili život. Dokonce se uvažovalo, že se Křišťálový glóbus přejmenuje na Zlatý apendix.“