Ve Strahovském klášteře nenajdete zdaleka jen vzácné knihy
Víte, kde byste našli slavnou Růžencovou slavnost předtím, než se dostala do majetku Národní galerie v Praze? U premonstrátů ve Strahovském klášteře. Přestože je tato památka – jedna z nejstarších na pražských Hradčanech – proslavená především svou vzácnou knihovnou, najdete v jejích zdech i další vzácné poklady.
„Strahovský klášter patří k nejstarším klášterům založeným v českých zemích,“ začíná naši prohlídku knihovnice Strahovského kláštera Hedvika Kuchařová. „Jakási komunita tu žila už kolem roku 1140, ale za rok založení se pokládá rok 1143, kdy sem na pozvání olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka přišli premonstráti z kláštera Steinfeld u Kolína nad Rýnem.“
O středověkém vývoji kláštera toho mnoho nevíme, protože většina nejstarších archiválií byla zničena za husitských válek. Jisté ovšem je, že klášter náležel k nejdůležitějším v celé zemi. A tak tomu bylo i v dalších staletích. Období velkého rozkvětu nastalo v 17. století za opata Kašpara Questenberka a jeho následovníků. Barokní přestavbu klášterních budov tehdy vedli tak slavní architekti jako Giovanni Domenico Orsi nebo Jan Baptista Mathey.
„Současná podoba Strahovského kláštera pochází z 2. poloviny 18. století, kdy byl celý areál a především kostel barokně upravován. Předtím byly totiž během válek klášter i budova kostela těžce poškozeny bombardováním,“ doplňuje Hedvika Kuchařová.
Tehdy dostal současný vzhled kostel nebo konvent. Také věže, které dnes už neodmyslitelně patří k panoramatu Prahy, byly vystavěny právě v této době. Budovalo se opět pod vedením špičkových architektů, tentokrát Anselma Luraga a Ignáce Palliardiho.
Návštěvník, který přijde do Strahovského kláštera, si může vybrat z několika prohlídkových okruhů. Může se seznámit se zdejší slavnou knihovnu, premonstrátskou obrazárnou nebo zhlédnout novou expozici o historii řádu a kláštera umístěnou v takzvaných románských sálech. „Jde o označení přesné pouze částečně. Byly totiž skutečně vybudovány někdy v druhé polovině 12. století, ale nešlo o sály určené k reprezentačním účelům. Ve skutečnosti to byla kuchyň a sklad na potraviny,“ upřesňuje knihovnice.
To jim ovšem neubírá na monumentálnosti. Můžete si v nich prohlédnout rozměrná plátna ze života zakladatele řádu svatého Norberta ze 17. století, nosítka na ostatky zmíněného světce nebo otáčivý model kláštera, na kterém je dobře patrné, jak je areál rozsáhlý.
„Nyní se nacházíme v křížové chodbě, která přibližně v tomto tvaru existovala už ve 12. století. Byla samozřejmě mnohokrát přestavována, takže její současná tvář je barokní,“ vysvětluje moje průvodkyně. Ostatně kontinuita s časy dávno minulými je v klášteře všudypřítomná. Právě z křížové chodby se vstupovalo a dodnes vstupuje do nejdůležitějších míst v konventu – do kapitulní síně i do zimního a letního refektáře. Všechny tyto prostory mají dodnes skvostnou barokní výzdobu.
S mou průvodkyní vstupujeme do Strahovské obrazárny v prvním patře křížové chodby. Svou sbírku výtvarných děl začali premonstráti budovat už v 18. století. I tady je co obdivovat. „Za upozornění stojí zvláště středověký deskový obraz Strahovské madony, který pochází zhruba z doby vlády Karla IV.,“ ukazuje Hedvika Kuchařová. „Je tu také kopie Růžencové slavnosti od Albrechta Dürera. Premonstráti vlastnili i originál, ale ten byl ve 20. letech 20. století prodán Národní galerii.“
V nedělním výletu Po Česku si prohlédneme slavnou a teď nově zrekonstruovanou Strahovskou knihovnu.
