Ve slovenském dole pěstují rajčata a hlívu ústřičnou. „Využíváme štoly, kde se netěží uhlí,“ popisuje mluvčí

Hlívu ústřičnou začali pěstovat v hnědouhelném dole v roce 1990

Hnědouhelný důl ve slovenských Novácích je světovou raritou – v jeho hlubinách rostou houby a na povrchu bují zelenina vyhřívaná geotermální vodou. Důl je druhým největším pěstitelem hlívy ústřičné a rajčat na Slovensku.

„Toto je srdce celého našeho podnikání, výměníky jsou na bázi geotermální vody,“ ukazuje Stanislav Gurský systém potrubí a čerpadel, který rozhání termální vodu z dvoukilometrového vrtu. Ta ohřívá šachty, ve kterých pracují horníci, a zároveň je zdrojem tepla pro skleníky, kde důlní společnost pěstuje rajčata.

„Maličká stanička zabezpečuje ohřev do podzemí, ohřívá pět tisíc kubíků vzduchu,“ vysvětluje. Rajčata dozrávají nad hnědouhelnými doly téměř po celý rok, geotermální vody obsahují minerály, což zelenině velmi prospívá.

„Rajčata jsme zasadili 15. ledna. Celé opylování se řeší jenom čmeláky, vidíte, že rajčata už kvetou… Předpokládáme, že v první polovině dubna bychom měli začít produkovat,“ nastiňuje. Čmeláci se postupně doplňují, žijí dva měsíce, sice se množí, ale degenerují.

Čtěte také

Hlíva je součástí jídelníčku zaměstnanců

Z povrchu jsme se přesunuli do podzemí, kde v hloubce 300 metrů pěstují horníci hlívu ústřičnou a využívají tak štoly, kde už se netěží uhlí.

Důlní společnost pěstuje rajčata ve skleníkách

„Poprvé byly hlívy ústřičné nasazené začátkem roku 1990, ukázalo se, že podmínky plně vyhovují pěstování, a tak se hlíva stala součástí pěstování v báních,“ popisuje mluvčí společnosti Adriana Siváková.

„Dole je stabilní klima, osvětlení, vláha – hlívy potřebují okolo 10 procent vláhy,“ dodává Dušan Šamaj, který je za pěstování zodpovědný.

Čtěte také

„Když se začalo s pěstováním, hlíva ústřičná byla poměrně neznámá houba a nevěděli jsme, jak jí připravovat. Postupně se dostala na pulty bufetů a do našich jídelen a stravovacích zařízení, od té doby je součástí jídelního lístku většiny našich zaměstnanců,“ říká Adriana Siváková.

A recept? „Je to na každém, co si vybere, od polévek, pomazánek, hlavní jídla, případně konzervování hlívy,“ nastiňuje Dušan Šamaj. Ale to už je nejvyšší čas vyfárat opět na povrch, kde už na čerstvou hlívu čekají zaměstnanci dolu.