Valná hromada stvrdila prodej vepřína v Letech, jeden z akcionářů chce proti usnesení podat žalobu

4. prosinec 2017
Zprávy

Akcionáři společnosti Agpi, majitele vepřína v Letech, na pondělní valné hromadě schválili převod areálu na stát. Peníze od státu, 450,8 milionu korun, by měla firma dostat do konce dubna 2018. Areál stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy. Právní zástupce Petra Vrby, jednoho minoritního akcionáře, Jan Válek řekl, že pravděpodobně do 30 dní podá žalobu proti pondělnímu usnesení.

Na valné hromadě ve Vrcovicích na Písecku bylo přítomno 92,4 procenta akcionářů. Pro schválení převodu bylo 89,16 procenta z přítomných akcionářů, proti 10,84 procenta. Na jednání dohlížela notářka Lenka Lojdová. O svolání valné hromady požádal podle místopředsedy společnosti Agpi Jana Čecha akcionář Agropodnik Tábor.

Vláda uzavřela smlouvu s Agpi v listopadu, za budovy a pozemky zaplatí 450,8 milionu korun. Dalších až 120 milionů činí odhad nákladů na sanaci areálu a jeho další úpravy včetně vybudování pietního místa. Po zaplacení daně by mělo firmě zbýt asi 372 milionů korun, řekl v pondělí Čech.

„Představenstvo usoudilo, že ta nabídka je tak velice zajímavá pro společnost, že bylo velice těžké ji nepřijmout. Představenstvo bylo velice spokojeno. Peníze bychom měli dostat na konci dubna,“ řekl v pondělí akcionářům Čech. Podle firmy se nesníží hodnota společnosti, spíše naopak.

V kupní ceně jsou započteny i náhrada za ušlý zisk nebo motivační složka pro firmu, uvedl Čech. Firma uvažuje o tom, že část peněz dá na rozšíření výrobních kapacit, část na splacení úvěrů. „Za 20 let jsme snížili provozní úvěry o 55 milionů,“ řekl Čech. Areál v Letech tvoří podle něj 2,29 procenta aktiv společnosti.

Žaloba proti usnesení

Advokát Jan Válek zastupující menšinového akcionáře Petra Vrbu řekl, že do 30 dní podá pravděpodobně žalobu proti usnesení valné hromady. Podle Válka představenstvo firmy Agpi nepodává transparentní informace.

Žalobu chce Válek podat začátkem ledna 2018. „Cílem je jednoznačně to, aby představenstvo hospodařilo transparentně, aby s akcionáři sdílelo informace, co prodává, jak prodává, jak naloží s finančními prostředky. Aby se ta situace neopakovala jako posledních deset let, že představenstvo vytváří ztrátu přes sto milionů, a peníze, které získá za prodej vepřína, prohospodaří v dalších letech,“ řekl Válek. Žalobou ke krajskému soudu v Českých Budějovicích již napadl usnesení valné hromady z července, které schvalovalo převod provozu Lety.

Kroky advokáta označil místopředseda Agpi za tlak. „Koupil akcie v exekuci, víme částku, za kterou to koupil, bylo to za nula nula nic. Před deseti lety po nás chtěl, abychom mu vypláceli na úkor ostatních akcionářů soukromou dividendu. Je to tlak, on z toho pořád něco chce, ale když to neprodáme, tak z toho nic mít nebude. Nikdo se k němu (v pondělí na valné hromadě) nepřidal, další akcionáři nemají podobné myšlenky,“ řekl Čech.

Čech v pondělí řekl, že Vrba navštívil vedení Agpi asi před deseti lety poté, co koupil její akcie. Poukazoval prý na to, že společnost nevyplácí dividendy, a chtěl, aby se mu investice vrátila. „Požadoval na nás paušální platbu,“ řekl Čech. Podle Čecha nabízel, že mohou výhodně obchodovat, nebo že mu bude Agpi vyplácet určitou částku, nebo mu dá k dispozici „určité prostředky“. Agpi na žádnou z možností nepřistoupilo.

Usnesení pondělní valné hromady Válek pravděpodobně napadne žalobou. Není spokojen, jak byla akcionářům představena kupní cena, ani se způsobem, jak představenstvo svolává valné hromady.
Vláda koupi schválila v srpnu, v říjnu odtajnila smlouvu. Podle usnesení valné hromady nabude smlouva účinnosti 15. února 2018, splatnost je nejpozději do 31. října 2018. Kupujícím je Muzeum romské kultury. Ve vepříně začal útlum, zvířata se pomalu posílají na jatka. „Poslední zvíře by mělo opustit areál na konci února, měsíc máme na předání. Jakmile ho předáme, do 30 dnů bychom měli dostat finanční prostředky,“ řekl Čech.

Areál vepřína v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972, je tam ve 13 halách asi 13 tisíc prasat, provoz firma postupně utlumuje. Plocha areálu je 7,1 hektaru. O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo víc než dvě desetiletí.

„Byla období, kdy se u nás střídaly kontroly a tak nás obtěžovaly… Sešly se tři najednou a vyhrožovaly nám pokutou, že se jim nechceme věnovat. Byla to až provokace, drtivá většina byla na udání,“ řekl Čech.


Areál v Letech se stavěl od roku 1972, umístěno tam bylo 13 000 prasat. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly, plocha areálu je 7,1 hektaru. Tábor vznikl srpnu 1940. Protektorátní úřady ho zřídily jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné. Pak se stal táborem pro Romy. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi.

autor: ČTK
Spustit audio