Václav Moravec už nechce trávit víkendy politikou

22. duben 2005
O kom se mluví

Od mikrofonu přeje dobrý poslech Jan Pokorný. Hostem je moderátor Václav Moravec, který končí moderování nedělní politické diskuse v České televizi, protože nechce trávit víkendy něčím tak iracionálním, jako je česká politika. Dobré poledne, Václave.

Host (Václav Moravec): Hezký, dobrý den.

Moderátor (Jan Pokorný): Můžete se cítit v podstatě jedním z produktů tříměsíční politické krize v České republice?

Host (Václav Moravec): Myslím, že ne. To je nadsázka, kterou dali do titulku, respektive do úvodu oné zprávy, že odcházím z České televize, Lidové noviny v pondělí na titulní stránce a z toho se pak stane větička, žije svým vlastním životem. Takže od pondělí nedělám nic jiného než dementuji to, že bych byl jedním z prvních důsledků, nebo jednou z prvních výměn vládní krize v České republice.

Moderátor (Jan Pokorný): Ani jsem to snad nemyslel v tom až příliš drsném kontextu, v jakém jste to tady naznačoval. Ale svým způsobem jeden z produktů té politické krize, protože v jejím období není určitě jednoduché dělat politické diskuse, protože vášně jsou rozjitřeny.

Host (Václav Moravec): Je to o tom, že ta krize, která řekněme, začala po volbách do evropského parlamentu mé rozhodování uspíšila. Protože pravdou je, že politici v době kdy politická situace je ve chvíli, kterou můžeme označovat slovem krize, tak i jednání politiků možná i novinářů je vyhrocené a emoce se dostávají víc do popředí než ona racionalita.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale v rozhovorech s politiky v Interview BBC budete pokračovat.

Host (Václav Moravec): Budu.

Moderátor (Jan Pokorný): A tam nemáte problém s iracionalitou české politické scény?

Host (Václav Moravec): Nemám tak velký z jednoho prostého důvodu, což si myslím, že vám jako člověku, který působí v rozhlasu veřejné služby působí v rozhlasovém vysílání je pravděpodobně snazší to vysvětlit než lidem, kteří nepracovali nikdy ať už v televizi nebo v rozhlase, protože rozhlas není tak na ráně. Chování politiků ve vztahu k BBC jako britskému vysílateli veřejné služby, si dovolím tvrdit, že je umírněnější. Zatím co Česká televize jako televize veřejné služby je svým způsobem politikum. Takže jejich vystupování je daleko vyhrocenější k té televizi jako k médiu a k moderátorovi diskusních pořadů.

Moderátor (Jan Pokorný): Co kdybych vám pracovně vyčetl, že jste to prostě vzdal. Děláte rozhovory s politiky už nějaký ten pátek. Věděl jste jakou kvalitu nebo nekvalitu má veřejná politická diskuse v České republice.

Host (Václav Moravec): Tomu bych se bránil, protože přiznávám, že když jsem v lednu roku 2004 začal otázky moderovat, tak jsem netušil jak postupem času ona iracionalita a některé hrátky, které musí snášet moderátor diskusního pořadu jsou vůbec možné. Tam se přiznám, že asi jsem byl naivní, s tím zda to vzdávám či nevzdávám. Jedna věc mě skutečně mrzí, že opouštím pořad, který ještě mněl potenciál růstu. Mohu-li to říct nehezky, nečesky a mohl se stát i nejsledovanějším diskusním pořadem, což nechci říct, že by byl můj cíl. Jako primární cíl, aby měl větší sledovanost než Sedmička, ale opouštím ten pořad ve chvíli, kdy jsem lidově řečeno mohl dojet do cílové rovinky.

Moderátor (Jan Pokorný): Směl bych vás poprosit, abyste posluchačům Radiožurnálu na nějakém příkladě popsal nějaké ty hrátky a nebo zákulisní dohady s tím, kdo tam přijde a proti komu, aby si dovedl představit v praxi, co vlastně obnáší ta práce televizního moderátora, která není vidět.

Host (Václav Moravec): Ta práce, která není vidět je o tom, že v úterý si v České televizi pravidelně stanovujeme termín porady, kde diskutujeme o tom, koho z politiků pozveme do onoho pořadu. A já se přiznám, že když jsem do České televize vstupoval, tak jsem měl jasnou představu jak chci, aby diskusní pořad televize veřejné služby vypadal. To znamená, že například máte-li aktuální dění, které se odehrává v sobotu v neděli, tak by nemělo být nic snazšího pro Českou televizi než například hosty, kteří byli pozváni zrušit a nahradit je hosty jinými aktuálně. Což se například stalo, když zemřel papež Jan Pavel II. a zařadili jsme aktuálně do vysílání rozhovor s kardinálem Vlkem.

Moderátor (Jan Pokorný): A to mi přijde jako přirozená, normální, novinářská profese. V čem je problém?

Host (Václav Moravec): Ale například část politiků pak na to reaguje, že mají míň času. Protože dosud byli zvyklí v rámci diskusních pořadů, především televizí komerčních, že byli 2 politici proti sobě a měli celou hodinu.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže ne míň času na přípravu, ale míň času potom na tu prezentaci.

Host (Václav Moravec): Přesně tak. A pak tam jsou i věci, samozřejmě související s tím, že vám jeden politik, který je předsedou politické strany slíbí měsíc dopředu, že diskusního pořadu přijde. Pak přijde s argumentem, že se omlouvá, že má vážné rodinné problémy a tudíž, že nepřijde. Tím vám druhý politik, který je také předsedou politické strany řekne, když tam není ten můj protihráč, tak já tam do toho pořadu také nepůjdu. A vy se pohybujete během dvou dnů na hraně, kdy si říkáte mám 60 minut, které mám v neděli naplnit a hrají se mnou od soboty do neděle takovou hru, která přijde zbytečná. Protože je-li politik politikem, tak si musí zvyknout, podle mého na to, že musí obětovat poměrně hodně času včetně nedělních televizních diskusí, aby se veřejnosti zpovídal. Jestliže někdo jde do politiky, tak musí počítat s touto daní.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale v tom, že jeden z nejrespektovanějších moderátorů v zemi, Václav Moravec, rezignuje na moderování nedělních diskusí, ty politiky už dál nepovede. Už je nebude vychovávat, nebude je ovlivňovat.

Host (Václav Moravec): A proč já bych je měl vychovávat? Oni buďto pochopí nebo to nepochopí.

Moderátor (Jan Pokorný): Beru to tak, že kdybychom převzali nějaká soutěžní kritéria, tak oni nad vámi vyhráli.

Host (Václav Moravec): Ne, o tom to není. Za prvé jsem jedním z moderátorů. Za druhé pro sebe jsem si osobně řekl, že chci svůj čas věnovat práci, která mě osobně přijde smysluplnější. To znamená zůstávám v BBC, Interview BBC jako, což ještě jedna věc, ke které bych se rád vrátil, že děláte-li formát, kde vy sám jako moderátor sedíte proti jednomu politikovi tak ty hrátky jsou potom menší, že tam nepřichází ještě v úvahu to, že musíte tomu politikovi říct, že proti němu bude jiný politik, kdy tam se dostávají do hry i osobní animozity. Abych se vrátil k té původní otázce, tak já za smysluplnější považuju to, že víkendy budu věnovat práci odborné. To znamená práci na fakultě sociálních věd. Získali jsme v současnosti výzkumný záměr na téma Média ve 21. století. To znamená, že já například mám na starosti oblast novinářské etiky a to mě osobně, když pak vážíte na miskách vah zda budete týden trávit tím, že budete komunikovat s jednotlivými politiky, přemlouvat je, aby přišli do diskusního pořadu. Pak o víkendu čelit těm některým iracionalitám a pak ještě v neděli se plně soustředit na těch 60 minut před televizními kamerami, tak si říkáte, no nebude lepší když spíš ten čas budu věnovat tomu, že mám materiály ke kauzám, které považuji za zásadní v souvislosti s novinářskou etikou. Sednu si v klidu a budu o víkendech psát. Budu ten čas trávit jinak. O tom to je.

Moderátor (Jan Pokorný): Možná se shodneme v tom, že média a politika jsou svým způsobem spojité nádoby. Myslíte si, že jsou spojité i v tom, co se nazývá politickou kulturou nebo kvalitou politické diskuse v České republice? Mohou svým způsobem za její nekvalitu i média?

Host (Václav Moravec): Přesně tak. Jsou spojité nádoby a mě mrzí jedna věc, že ten můj odchod je dáván pouze do spojitosti s politiky. Je to i o té druhé oblasti. Já si myslím, že jestli něco spojuje média a politiky a teď se možná omlouvám za ten asi až příliš naivní názor, tak je to to, že obě dvě části jsou, když to řeknu na nadneseně, součástí veřejné sféry média i politici. Ta politická kultura je de facto podobná jako kultura novinářů. My k tomu přispíváme k těm vyhroceným postojům politiků. Přiznávám, asi bych to jako novinář neměl přiznávat, že existují okamžiky, kdy jim rozumím. V těch posledních třech dnech, které sám vlastně zažívám, že jsem se stal objektem zájmu kolegů novinářů, tak vám volají zcela nesmyslné absurdní otázky. Zhruba asi před dvěma hodinami mi volal deník Blesk otázku, zda je pravda, že de facto odcházím z České televize, protože jsem se léčil v Bohnicích. Pak vám volá jiný deník a ptá se vás jestli je pravda, že neodcházíte, protože celé to je vaše reklama, kterou jste si vymyslel a nakonec se s Českou televizí dohodnete a de facto je vydíráte, aby vám zvýšili honorář. Tak si říkám, vždyť to je taky iracionální svět, iracionální svět médií.

Moderátor (Jan Pokorný): V kterém se pohybují ti politici a jsou objektem podobných, mírně řečeno posunutých otázek jejíž objektem jste třeba kvůli odchodu, nebo díky odchodu z České televize vy, Václav Moravec třicetiletý moderátor. Napadá mě jedna věc. Pokud, abychom se vrátili k tomu základnímu tématu, pokud politici hrají s televizním moderátorem takové hry, že podmiňují svou účast účastí jiného a nebo naopak říkají, že nepřijdou pokud tam bude právě ten. Napadlo vás někdy a zkusil jste to a bylo by to vůbec možné, vzít tedy do studia prázdnou židli, nebo ta tam ostatně je. Neobsadit jí a několikrát během té hodiny zdůraznit, zvali jsme tohoto muže nebo tuto ženu. Nechtěl přijít, protože je tady o jeho oponentem ten a ten.

Host (Václav Moravec): Ono se to historicky jednou stalo a to, když byla domluvená diskuse Jany Bobošíkové, jako jedné výrazné tváře Hnutí nezávislých a Vladimíra Železného. V té době se to stalo, že tam ta prázdná židle byla. V posledních týdnech však přibývalo v zákulisí těch situací, které jsem zažíval, kde jsem, čím dál častěji vyhrožoval prázdnou židlí. Já se přiznám, že mě už i mé vlastní chování přijde iracionální v tom, abych já někoho vydíral. Přijde mi absurdní, jestliže někdo je veřejným činitelem, je politikem, já jsem novinář také svým způsobem člověk veřejně činný a budeme se vzájemně vydírat myšlenkou prázdné židle. To přiznávám, mi přijde iracionální. Bylo několik okamžiků, kdy jsem tou prázdnou židlí vydíral a ti politici pak přišli. Ten okamžik jediný, kdy Vladimír Železný nepřišel, tak to byly otázky někdy na podzim.

Moderátor (Jan Pokorný): Často se v poslední době stávalo, že politici nedbali více než jindy pravidel hry. Nerespektovali žádosti moderátora, aby ukončili svou výpověď. Člověk měl někdy pocit, že to dělají až schválně. Vy taky jste měl ten pocit?

Host (Václav Moravec): Ne, já se přiznám.

Moderátor (Jan Pokorný): Neměl jste pocit, že se na vás někdy domluvili a řekli: Tak mi toho Moravce nepustíme vůbec ke slovu a když tam jsou 2 lidé mocní slova, což většina politiků, teď odhlédněme od obsahu, je?

Host (Václav Moravec): To je hezká úvaha, na kterou jsem nepřišel, takže vám závidím tuto úvahu. A pokud se na tom domluvili, tak je to jediná věc na které jsou čeští politici schopni se v těchto dnech domluvit.

Moderátor (Jan Pokorný): Poslyšte, Václave, dovedete si představit politickou diskusi v České republice bez moderátora? Nedostáváme my se k tomu, že ti politici si v televizním studiu vystačí sami?

Host (Václav Moravec): Já doufám, že ne.

Moderátor (Jan Pokorný): Přijde někdo, nadhodí téma.

Host (Václav Moravec): Protože to bychom, Jane, přišli o práci oba. Já doufám, že nikoli. Jestli jsem se o něco snažil v souvislosti se změnou i svého moderátorského stylu, tak to bylo to, dát najevo i těm politikům a někdy i divákům, že ony okamžiky překřikování nedodržování základních pravidel hry jsou směšné, takže nějakou glosou.

Moderátor (Jan Pokorný): A nejsou ony právě tím lákadlem pro diváka jistého druhu?

Host (Václav Moravec): Asi ano.

Moderátor (Jan Pokorný): Jste z toho šťasten?

Host (Václav Moravec): Ne.

Moderátor (Jan Pokorný): V mnoha zahraničních televizích bývá zvykem, že politiku nekomentují politici, ale respektované osobnosti, komentátoři, politologové. Není tedy chyba u nás a v nás v elektronických médiích zejména, že necháváme komentovat politiky politiku?

Host (Václav Moravec): Víte v čem je problém? Problém je v tom, že média veřejné služby v České republice a já teď mohu mluvit pouze za Českou televizi, jako její externí zaměstnanec, který v ní působil a působí 15 měsíců. Média veřejné služby nemají zastání. Nemají zastání u politiků, jsou pod tlakem toho, že politici si z nich dělají parlamentní rozhlas a parlamentní televizi. Média veřejné služby nemají zastání u části svých zaměstnanců, kteří k nim nejsou loajální, k té vlastní myšlence. A média veřejné služby nemají zastání u veřejnosti a pak nemají zastání u části novinářů. To je můj pohled. To znamená, že když jsem začal s otázkami a stanovil jsem si formát diskusního pořadu, že do něj nebudou chodit pouze politici, což mohli diváci sledovat v tom uplynulém roce. Tak jsem byl plísněn kolegy novináři především z některých deníků, které mají blízko ke komerčním televizím. Otázky Václava Moravce diváky nelákají a jasně sledovanost ukázala, že posadíte-li do studia Zdeňka Škromacha a Vlastimila Tlustého, kteří se hádají, máte vyšší sledovanost než Sedmička. Když následuje v té druhé půlce otázek diskuse se třemi bankéři, kteří vysvětlují divákům, myslím si z mého pohledu velmi srozumitelné téma, výše bankovních poplatků v České republice, což si myslím, že je téma pro diskusi televize veřejné služby, klesne sledovanost onoho pořadu o 5 set tisíc diváků.

Host (Václav Moravec): Diváky nevyměníte, Václave.

Moderátor (Jan Pokorný): Já neříkám, že chci měnit diváky. Mě jen překvapuje to, že se pohybujete v bludném kruhu toho, kdy vám diváci píší a kolegové novináři, že byste měli zvát politology, ale jakmile pozvete politology, tak otázky nelákají a jsou titíž novináři a titíž diváci, kteří si stěžují, že na ten pořad se nedá dívat. A já jsem chtěl a to je možná jedna věc, která mě mrzí, že jsem jí nedokončil tím svým odchodem, dřívějším odchodem než jsem i sám asi původně čekal, že jsem chtěl aby otázky si vybudovaly stálé divácké publikum a abych se vrátil k tomu původnímu modelu. To znamená, aby divák vydržel celou hodinu, aby pořad měl zhruba 3 části po dvaceti minutách, do kterých budou chodit k těm 3 stěžejním tématům daného nebo následujícího týdne různí lidé, nikoli politici. Jestli mě něco mrzí, proč opouštím Českou televizi, tak je to toto. Že se nepodařilo, pořad už si vybudoval stálou diváckou strukturu, předpokládám zhruba 6 set tisíc diváků, ale že se nepodařilo dojet do té cílové rovinky.

Moderátor (Jan Pokorný): Václave, v tuhle by šla ve vašem pořadu, Otázky Václava Moravce už přes vaši výpověď závěrečná znělka, protože jsme trochu přetáhli čas, ale tady v rádiu je to něco trochu jiného. Já vám děkuji, že jste si udělal čas na pořad, O kom se mluví. Hostem byl moderátor Václav Moravec. Hodně štěstí ve vaší další práci, na shledanou.

Host (Václav Moravec): Díky za pozvání.

Moderátor (Jan Pokorný): Druhá část pořadu, O kom se mluví. Připomínám, že hostem byl rozhlasový a televizní moderátor Václav Moravec. 221 552 155 a 221 552 255, to jsou telefonní čísla určená od této chvíle pro vaše názory, dojmy, pocity či připomínky vyvolané předchozím rozhovorem. Dobrý den máte slovo.

Názor posluchače: No jsem to já, Štroner Praha. Prosím vás, proč se opustila ta myšlenka, kterou svého času, to platí obecně, kterou svého času měla Prima, že na obrazovce běžel čas, který má ten dotyčný na svoje povídání. Dejme tomu, že by to mohlo běžet celý pořad, nebo dejme tomu 3 minuty nejdéle a po třech minutách a dvaceti vteřinách by se mu vyměnil mikrofon. Tím by se mnoho problémů vyřešilo. To je můj názor.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za námět, hezký den. Haló, prosím další telefonát.

Názor posluchače: Dobrý den, Havrda, Nechanice. Já lituju, že ten pořad skončil. Otázky Václava Moravce měly svoji úroveň. Chtěl bych panu Moravcovi poděkovat a vzkázat mu, ať se někdy vrátí zpátky. Děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Další, prosím.

Názor posluchače: Dobrý den, tady je Věra Vosecká, Praha 9. Já se připojím asi k tomu pánovi přede mnou. Já bych chtěla jenom říct, že otázky, naše rodina byla jedním z věrných posluchačů, že nám to přišlo přesně na úrovni. Bylo to dobrý a že pan Moravec ať zhnuseně neodchází, byli bysme rádi, kdyby ještě tady v tom pokračoval. Takže děkuji, na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Hezký den. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Luděk. Já bych chtěl poděkovat panu Moravcovi i když jsem s ním mockrát nesouhlasil, ale mě se na tom vašem rozhovoru pane Pokorný líbilo to, že byl první novinář, který uzná to, že nejenom jsou dobří a špatní politici, ale i že jsou dobří a špatní novináři. Že jsou to spojené nádoby, které on prostě už nemínil tolerovat. A toto já bych chtěl jako zdůraznit a to se mě líbilo panu Moravcovi, že to dokázal říct. Děkuju.

Moderátor (Jan Pokorný): Mějte se hezky. Dobrý den, máte slovo.

Názor posluchače: Dobrý den, tady je posluchač Karpíšek z Trutnova. Já bych na jednu stranu chtěl říct, že pana Moravce plně chápu, protože z jeho strany to bylo perfektní, ze strany hostů to byla v řadě případů ostuda. Na druhou stranu mě to jako diváka mrzí, protože si myslím, že pan Moravec byl opravdu člověk na svém místě. Můžu si jenom přát. Kéž by takovýchto redaktorů měla Česká televize více. Přeji z tohohle toho místa panu Moravcovi hodně úspěchů. Děkuji na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Dobrý den, tady je pořad, O kom se mluví a vy.

Názor posluchače: Dobrý den, tady je Hvížďalová, Praha. Já bych chtěla panu Moravcovi poděkovat. Velice nás mrzí, že odchází, protože to byl nejlepší pořad ještě s tím, Bez obalu pana Šímy. A pan Moravec je vynikající, nesmírně inteligentní, schopný muž a tak mě to zamrzelo, že odchází a moc ho prosím, aby si to ještě rozmyslel. A za všechno velké díky, na shledanou a hodně štěstí a úspěchů v každém konání.

Moderátor (Jan Pokorný): Mějte se krásně. Dobrý den, prosím.

Názor posluchače: Dobrý den, tady posluchač Slabý. Já bych upozornil na některý nepravdy, které se pan Moravec dopustil tady v tom vašem rozhovoru, že nemá třeba podporu u veřejnosti. Kde spal když se manifestovalo za Českou televizi. Já jsem byl osobně na Václaváku i s transparentem i s kamarádem a chtěl bych mu taky popřát hodně štěstí, poděkovat a jak zmínil ten pořad s těma bankéři. To byl největší propadák, to by mělo vejít do dějin, jak to nemá vypadat, ačkoliv si ho velmi vážím. A to z důvodu toho, že on tam nepozval žádný spotřebitele, který to musí platit. On tam pozval 3 bankéře, z toho tam přišli 2 a jeden člen bankovní rady České národní banky, pan Racocha. A oni se tam tak parádně rozparádili, vyjížděli tam grafy, že máme nejvyšší poplatky v rámci Evropy, což je jedna z negativních věcí kde jsme je dohnali a to nás před týdnem přesunuli ze států rozvojových do. Ještě prosím jednu věc.

Moderátor (Jan Pokorný): Pane Slabý, podle mého hlubokého přesvědčení teď už zabíháte opravdu do detailu, který nebyl tak úplně podnětem. Čekají další 2 posluchači a čas nám běží, tak velice stručně, děkuju. Tak pan Slavík mohl, ale nakonec si to rozmyslel. Předposlední telefonát, dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, pane Pokorný, tady je Krutský. Já vás srdečně zdravím a jsem hrozně rád, že jste tam pozval také svého novináře, který správně řekl, že nejsou jenom špatní politici ale jsou taky někteří špatní i novináři. A já bych chtěl říct jenom toto. Když ten pan Moravec skončil, já když jsem se díval na poslední jeho moderování dvojice Grosse s panem Topolánkem, tak když tam pan premiér Gross asi dvacetkrát řekne šampión. Víte, já bych se za to styděl takhle se vyjadřovat jaksi ve dvaceti letech a tohle když říká premiér, de facto, když mu někdo řekl, aby jako prezentoval republiku jako šampión a on vám to tak tlumočí ve všech možnejch televizích, tak co si máte o takovém člověku myslet. Jaké má jako komunikační schopnosti.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale tak už to, pane Krutský někdy v médiích a v politice chodí. Občas jsou to profese založené na sloganech.

Názor posluchače: Já beru jenom jednu věc. Helejte se když už jste někdo dostane do politické sféry a do tak vysoké jaksi funkce, tak by přece určitou jaksi komunikační schopnost měl mít jinou a ne jenom papouškovat. To je můj názor.

Moderátor (Jan Pokorný): Pane Krutský, díky za názor a mějte se hezky. A tím končí další vydání pořadu, O kom se mluví. Hostem byl tentokrát rozhlasový a stále ještě částečně televizní moderátor Václav Moravec. Jan Pokorný děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech u dalších programů Českého Rozhlasu 1.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: jap
Spustit audio

Více z pořadu