Václav Bělohradský nejen o útocích v Paříži: Nikdo nemá právo na úctu ke své tradici. Za tím si musíme stát
K teroristickým útokům někdy dochází a globalizace podle filozofa Václava Bělobradského jen zvyšuje nebezpečí, že je někdo spáchá. Před pár dny došlo k útoku na ruské letadlo nad Sinajem, Paříž zasáhla vlna atentátů v 80. letech, útoky známe i z Itálie a jiných evropských zemí, připomíná v souvislosti s pátečními útoky v Paříži. Znamená to snad, že demokratický systém selhává?
„Demokracie funguje, když konflikty mezi různými částmi společnosti jsou marginální,“ připomíná. A tyto konflikty přitom nemají být něčím, za co stojí bojovat na život a na smrt.
Čas od času však podle Václava Bělohradského do systému vstoupí veličina, která si nárokuje příliš mnoho. Může jít například o náboženské menšiny nebo etnické menšiny, které přestanou věřit v systém. „Nebo do systému vstoupí nacionalismus či nositelé rasistického pojetí světa. I to se může stát,“ popisuje.
Současné teroristické útoky hodnotí jako výsledek neschopnosti demokracie zpracovat vztah mezi náboženstvím, státem a morálkou. Demokracie funguje dle jeho názoru na základě veřejného prostoru. „V něm má každý právo na své tradice a přesvědčení, ale nesmí ho okupovat,“ zdůrazňuje.
Proto je třeba změnit smysl multikulturalismu, který dnes pojímáme jako muzeum, v němž má každý právo na své oddělení. „Jako bychom měli školu pro bohaté a chudé, ateisty, křesťany,“ srovnává. A jak Václav Bělohradský soudí, současné pojetí multikulturalismu je ústupkem islámskému náboženství a faktu, že nepřijímalo sekulární stát jako hodnotu. „Přitom Francie je symbolem sekularismu,“ zdůrazňuje.
Veřejný prostor by tedy mělo být dle jeho mínění oblastí, v níž nikdo nemá právo na úctu ke své tradici. „Za tím si musíme stát,“ tvrdí s tím, že bychom měli zachovávat pevný postoj i za cenu teroristických útoků. „Je třeba hájit právo na kritiku a satiru,“ vzpomíná na útok na redakci časopisu Charlie Hebdo.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
