V USA nenávratně mizí české čtvrti. Proč? Odpoví Jan Kaliba
Ve Spojených státech žije podle posledního sčítání víc než 1,5 milionu lidí, kteří se hlásí k českému původu. Nenávratně se ale mění způsob soužití Čechoameričanů.
Tož my jsme rádi, že možeme přijet zpátky. Krajané z Texasu obdivují kroje, zpěv i koláčky
Objeví se někdy na Jízdě králů jezdci až z Texasu? I o tom se v nadsázce mluvilo při návštěvě delegace z města West.
Z někdejších souvislých českých čtvrtí už zbývají jenom poslední stopy. Co to vypovídá o české povaze? Co drží největší českou diasporu pohromadě v dnešní době a jaký význam má v současnosti komunita amerických Čechů pro naši republiku?
První zastavení vás zavede do Chicaga, které bylo svého času po Praze a Vídni největším českým městem na světě.
Češi v Ciceru, které je součástí Chicaga, stále žijí. Tedy minimálně tři. Uprostřed veškeré té španělštiny a komunity přistěhovalců z Mexika i jiných latinskoamerických zemí najdeme jako český maják poslední instituci, která tu po českém osídlení zbyla - školu Tomáše Garrigue Masaryka a Kláru Moldovou, která ji řídí a s rodinou také přímo v budově bydlí.
Největší český hřbitov založili krajané v Chicagu. Dodnes tam Češi jezdí pátrat po svých příbuzných
Největší český hřbitov nenajdete ani na pražských Olšanech ani nikde jinde v České republice. Prokazatelně největší je Český národní hřbitov v Chicagu, kde žije největší česká komunita ve Spojených státech. Jsou tam pohřbeni mimo jiné čeští účastníci občanské války nebo víc než dvě stě českých obětí tragédie výletní lodi Eastland.
Jak se během let měnilo, nebo lépe řečeno postupně přesouvalo české Chicago, to věrně ilustruje životní příběh Andrewa Bultase, syna českých rodičů a prezidenta zdejší Masarykovy školy.
Narodil se v roce 1935 ve čtvrti Plzeň, která je z těch původně českých nejblíž centru města a Češi se tam začali hromadně usazovat na konci 19. století. Před 2. světovou válkou, kdy tu Andrew Bultas vyrůstal, už byste si zdejší Plzeň klidně mohli splést s tou západočeskou.
Česky se mluvilo skoro na všech místech. V samoobsluze, u řezníka, v hospodách, pekárnách. „Babička četla noviny Denní hlasatel, vycházel tu i katolický Národ. Byla to prostě česká komunita, ale já jsem česky nemluvil. Moji rodiče chtěli, abych se asimiloval a stal se Američanem. Oni sami česky mluvili, ale nám to zakazovali, abychom splynuli se zdejší kulturou, i když jsme pořád udržovali i tu českou,“ tvrdí Andrew Bultas, rodák z chicagské Plzně.
Poslední projedna knedlíků
Na jižním okraji Berwynu, oficiálně už je to město Stickney, sídlí krámek, který má na vývěsním štítu napsáno: „Česká kuchyně - domov Josefiných knedlíků“. Uvnitř za pultem stojí současná majitelka Krystyna van Wormer. Je to příznačné, že poslední prodejnu českých knedlíků v Chicagu a okolí vede americká Polka.
Od jejich kořenů je dělí oceán a několik generací předků. Přesto čeští a slovenští krajané ve Virginii pijí plzeň a pečou koláče
Ve Virginii žije spousta Američanů s českým a slovenským původem. Hlásí se ke svým kořenům a dlouhá léta udržují tradice předků. Ještě před šesti lety se ovšem na krajanském setkání v městečku Prince George sešli pouze tři nadšenci. Od té doby ale tamní spolek ušel kus cesty a dnes patří česko-slovenské slavnosti mezi vyhledávané podzimní akce.
„Mými zákazníky jsou starší lidé českého nebo polského původu, ale už jich je velmi málo. Tahle oblast byla hlavně česká a polská, ale z toho už skoro nic nezbylo. Jezdí sem nakupovat i lidé z jiných měst a své knedlíky posílám dokonce i mimo Illinois, do jiných amerických států.“
Jak je vidět, knedlíky jsou jednou z institucí, které americké Čechy stále spojují, i když na rozdíl od Masarykovy školy samozřejmě jen pomyslně.
Víc si poslechěte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Jana Kaliby.
Související
-
Hoaxy, změna přístupu k cizincům a únava. Jak vnímají brexit čeští krajané ve Velké Británii?
„Já se řídím mottem, že problémy začínám řešit ve chvíli, kdy nastanou. Okolnosti brexitu zatím moc nevnímám. Snad se toho pro nás moc nezmění,“ doufá devětadvacetiletá...
-
Krajané a exil 1948 a 1968
Minulý týden se v pražském Karolinu opět po dvou letech sešli zahraniční Češi. Jde především o zástupce krajanských spolků po celém světě a jejich pravidelná setkáv...
-
Očima některých našich krajanů.
Když jsou povodně, jsou i média plna povodní. A když se blíží volby, jsou i média plná předvolebních témat. Ta přeplněnost vede k určité monotonii. Té chce čelit sn...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.