V USA nenávratně mizí české čtvrti. Proč? Odpoví Jan Kaliba

4. listopad 2020

Ve Spojených státech žije podle posledního sčítání víc než 1,5 milionu lidí, kteří se hlásí k českému původu. Nenávratně se ale mění způsob soužití Čechoameričanů.

Tož my jsme rádi, že možeme přijet zpátky. Krajané z Texasu obdivují kroje, zpěv i koláčky

Lidé z texaského Westu v Kunovcích

Objeví se někdy na Jízdě králů jezdci až z Texasu? I o tom se v nadsázce mluvilo při návštěvě delegace z města West.

Z někdejších souvislých českých čtvrtí už zbývají jenom poslední stopy. Co to vypovídá o české povaze? Co drží největší českou diasporu pohromadě v dnešní době a jaký význam má v současnosti komunita amerických Čechů pro naši republiku?

První zastavení vás zavede do Chicaga, které bylo svého času po Praze a Vídni největším českým městem na světě. 

Češi v Ciceru, které je součástí Chicaga, stále žijí. Tedy minimálně tři. Uprostřed veškeré té španělštiny a komunity přistěhovalců z Mexika i jiných latinskoamerických zemí najdeme jako český maják poslední instituci, která tu po českém osídlení zbyla - školu Tomáše Garrigue Masaryka a Kláru Moldovou, která ji řídí a s rodinou také přímo v budově bydlí.

Největší český hřbitov založili krajané v Chicagu. Dodnes tam Češi jezdí pátrat po svých příbuzných

Českých náhrobků je na hřbitově přes sto tisíc

Největší český hřbitov nenajdete ani na pražských Olšanech ani nikde jinde v České republice. Prokazatelně největší je Český národní hřbitov v Chicagu, kde žije největší česká komunita ve Spojených státech. Jsou tam pohřbeni mimo jiné čeští účastníci občanské války nebo víc než dvě stě českých obětí tragédie výletní lodi Eastland.

Jak se během let měnilo, nebo lépe řečeno postupně přesouvalo české Chicago, to věrně ilustruje životní příběh Andrewa Bultase, syna českých rodičů a prezidenta zdejší Masarykovy školy.

Narodil se v roce 1935 ve čtvrti Plzeň, která je z těch původně českých nejblíž centru města a Češi se tam začali hromadně usazovat na konci 19. století. Před 2. světovou válkou, kdy tu Andrew Bultas vyrůstal, už byste si zdejší Plzeň klidně mohli splést s tou západočeskou.

Česky se mluvilo skoro na všech místech. V samoobsluze, u řezníka, v hospodách, pekárnách. „Babička četla noviny Denní hlasatel, vycházel tu i katolický Národ. Byla to prostě česká komunita, ale já jsem česky nemluvil. Moji rodiče chtěli, abych se asimiloval a stal se Američanem. Oni sami česky mluvili, ale nám to zakazovali, abychom splynuli se zdejší kulturou, i když jsme pořád udržovali i tu českou,“ tvrdí Andrew Bultas, rodák z chicagské Plzně.

Poslední projedna knedlíků

Na jižním okraji Berwynu, oficiálně už je to město Stickney, sídlí krámek, který má na vývěsním štítu napsáno: „Česká kuchyně - domov Josefiných knedlíků. Uvnitř za pultem stojí současná majitelka Krystyna van Wormer. Je to příznačné, že poslední prodejnu českých knedlíků v Chicagu a okolí vede americká Polka.

Od jejich kořenů je dělí oceán a několik generací předků. Přesto čeští a slovenští krajané ve Virginii pijí plzeň a pečou koláče

Krajané doufají, že chuť koláčů přivábí k zapomenutým tradicím i mladou generaci

Ve Virginii žije spousta Američanů s českým a slovenským původem. Hlásí se ke svým kořenům a dlouhá léta udržují tradice předků. Ještě před šesti lety se ovšem na krajanském setkání v městečku Prince George sešli pouze tři nadšenci. Od té doby ale tamní spolek ušel kus cesty a dnes patří česko-slovenské slavnosti mezi vyhledávané podzimní akce.

Mými zákazníky jsou starší lidé českého nebo polského původu, ale už jich je velmi málo. Tahle oblast byla hlavně česká a polská, ale z toho už skoro nic nezbylo. Jezdí sem nakupovat i lidé z jiných měst a své knedlíky posílám dokonce i mimo Illinois, do jiných amerických států.

Jak je vidět, knedlíky jsou jednou z institucí, které americké Čechy stále spojují, i když na rozdíl od Masarykovy školy samozřejmě jen pomyslně.

Víc si poslechěte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Jana Kaliby.

autor: Jan Kaliba
Spustit audio

Související