V tradičním korejském kroji můžete do královského paláce v Soulu zadarmo. Pozor, neztraťte se

Na velkém náměstí Královského paláce v Soulu právě začala výměna stráží. Několik desítek mužů, vojáků tu předvádí nacvičenou sestavu. V ruce druží šavle, štíty, prapory. Oblečení jsou v dlouhých šatech, každý jiné barvy, červené modré zelené. Na hlavách klobouky ozdobené peřím.

Šaty ze 14. století

Hye Rym žije v Soulu od narození. „To jsou tradiční oděvy, které nosívali stráže z dynastie Čoson. Nazýváme je Hambo,“ vysvětluje moje průvodkyně. 

V dynastii Čosan byli královští strážci zodpovědní za kontrolu bran do paláce. A strážili i hlavní bránu do celého města. Pracovali na směny. Současné výměny stráží tady přehrávají postupy strážců z dynastie Čosan.

Stipendium se protáhlo na 12 let 

My jsme teď ve venkovních prostorách královského paláce a vedle mě je Michal Šál, který už v Koreji žije, jak dlouho? 12 let?

„Ano, původně jsem přijel jako student na vládní stipendium. A Korea mě velmi zaujala po všech stránkách, takže jsem se rozhodl tady ještě zůstat a po delší dobu jsem pracoval pro korejské firmy.“

Královský palác, kde se právě nacházíme je přímo vedle vládní čtvrti, je to tak?

„Teď jsme přímo v centru Soulu. Je to takový bod, kde se nachází hodně vládních institucí, a to co vidíme před námi to jsou budovy ministerstva zahraniční věcí, tady přímo naproti je taky americká ambasáda. Ambasáda České republiky se nachází taky několik set metrů od nás,“ popisuje Michal Šál. 

V kroji bez vstupného

Při procházce královským palácem potkáváme návštěvníky oblečené v krásných zdobených krojích. Starší pár nás prosí o společnou fotografii a já se jich ptám, jestli jsou to jejich šaty: 

Čtěte také

Kroje, uniformy a do toho česká muzika. Na prestižní přehlídce armádních kapel v Edinburghu letos poprvé vystoupili i Češi

„Néé, my jsme si je půjčili jen pro zábavu. Přijeli jsme na návštěvu ze San Francisca. Měli byste si ty šaty taky půjčit, je to levné a slušely by vám,“ směje se.

Michal Šál pak ještě vysvětluje: „To jsou tradiční korejské kroje. Berou si je na sebe cizinci a jsou v tom krásné fotky. Korejci tady provozují půjčovny takových krojů. Když přijdete do tohoto paláce v tradičním kroji, nemusíte platit vstupné.“

Ne o moc větší, zato lidnatější než Česko

Jižní Korea je rozlohou jen asi o pětinu větší než Česká republika. Má přitom padesát milionů obyvatel. A skoro polovina z nich bydlí v Soulu a jeho okolí. Podle Michala Šála se ta koncentrace lidí projevuje na způsobu bydlení:

„Bydlím momentálně v paneláku, trošku dále od centra, protože byty v centru jsou samozřejmě dražší. Korejci zásadně preferují bydlení v panelácích, považují byt za prestižnější bydlení než rodinný dům.“

V dynastii Čosan byli královští strážci zodpovědní za kontrolu bran do paláce|foto:Zdeňka Trachtová, Český rozhlas

Vy mluvíte korejsky. Pro laika, který neumí ani slovo, to znělo naprosto plynule. Jak dlouho vám trvalo se to naučit?

„Velmi intenzivně jsem se věnoval korejštině hned po příjezdu sem. Naučil jsem se korejsky na komunikativní úrovni během prvních asi za šest měsíců,“ prozrazuje Michal Šál. 

Severní Koreu nikdo neřeší

Centrum Soulu se nachází ani ne padesát kilometrů od hranic se Severní Koreou, se kterou je Jižní Korea od padesátých let ve válečném stavu. Zajímá mě, jestli se konflikt nějak projevuje v každodenním životě místních.

Čtěte také

Demilitarizovaná zóna jako kuriózní atrakce. Jižní Korea vychází vstříc zájmu turistů

„Většina lidí se podívá na zprávy a bere to jako běžnou záležitost. Samozřejmě jsou běžná vojenská cvičení korejské i americké armády. Nad Soulem čas od času proletí stíhačky v rámci různých cvičení, ale je to tak běžná záležitost, že se za nimi ani nikdo neohlédne.“

Ceremoniál výměny stráží končí asi po půl hodině, další bude až zítra. A my už míříme na bibimpap, populární korejskou specialitu z rýže, zeleniny, vajíčka a hovězího masa, do místní michelinské restaurace.