V Riu učí sambu i ve školce. „Být tak královnou bicí skupiny!“ přeje si mladá tanečnice

Karneval v Riu de Janeiro, který začíná už příští víkend, je pro všechny. Pro mladé odvážné tanečnice, zkušené bubeníky, babičky, které vystupují s velkými sukněmi – ale také pro děti. Pro ty vznikly před 30 lety jakési školky samby.

Je po osmé hodině večer. Hala, která připomíná sál velké obecní sokolovny, je plná dětí a rodičů. Seběhlo se ke mně pár malých kluků. „Kdo mi zazpívá tu vaši sambu?“ vyzývám je.

„Já, já!“ křičí hned jeden. Ale pak se zarazí, že to neumí. To šestiletý Lucas ano. A zpívá sambu, která je každý rok jiná, ale kterou by vždy všichni měli znát skoro jako nějakou posvátnou hymnu.

Po pár verších si bere na pomoc maminku. Ana Paula Carvalho vystupovala loni na sambodromu. Pak se objevila příležitost přihlásit syna sem, a prý se mu tady moc líbí. Přivedli i kamarády. „Maminka má prý taky ráda sambu. Ale tančí prý v jiné škole, Tijuca,“ hláskuje Lucas.Tijuca je dospělácká škola, Tijuquinha je její líheň. Dnes má svou přípravku v Riu 16 velkých škol samby.

Učitelé samby nahrazují i rodinu

Nácvik začíná. Žádné „na značky“ se nekřičí, děti se srovnají jak do latě samy. A visí očima na dospělých, kteří mezi nimi stojí a dirigují je. Právě tak, jako to bude při slavnostním defilé. Jedním z koordinátorů, kterým se říká „harmonie“, je Leonardo Sabino.

Čtěte také

„Mám je moc rád. Jako by to byly moje vlastní děti. My jsme za ně zodpovědní v průběhu defilé. A tak jim říkáme: Vaši tátové a mámy jsme v defilé my,“ vysvětluje.


1928 – Založení karnevalové skupiny Deixa Falar, považované některými za první školu samby
1929 – První soutěž v interpretaci a tanci samby
1983 – Vznik první školy samby pro děti (Império do Futuro)
1984 – Otevření slavného sambodromu
1988 – Dětské školy samby mají svou vlastní soutěž
2004 – Karneval v Riu de Janeiro zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší na světě
2016 – Na sambodromu bude olympijská soutěž v lukostřelbě a cíl maratonského závodu

Tenhle třicátník je povoláním učitel tělocviku – a jako jeden ze skupiny harmonie pracuje i v dospělácké škole samby. I tam má na starosti plynulost a spořádanost karnevalového defilé. S dětmi ho to baví víc.

„Jsou celou dobu veselé, smějí se, skáčou, nestará se o ostatní, nezlobí a poslouchají víc než dospělí. To člověka tak naplňuje… A ony jsou šťastné,“ podotýká.

Šestiletý Lucas ani sám neví, proč sem chodí tak rád. Zatím tancuje. A maminka chce, aby hrál na nějaký nástroj. „Chci, aby k tomu všemu přičichnul a dostal to do krve. Miluje muziku. Tak jsme spojili užitečné s příjemným,“ nastiňuje.

Samba s nimi šije i mimo parket

Možná jednou bude stát na pódiu. Tam už jsou větší děti. Velká bicí skupina – srdce každé školy samby – a mladí zpěváci-učedníci. Na betonové ploše pod nimi kmitají nohama v neuvěřitelné rychlosti budoucí tanečnice samby. Samba s nimi šije i pak, mimo parket.

„Už od malička jsem chtěla vystupovat v nějaké škole. Ale styděla jsem se, protože jsem neuměla tančit. Ale tady jsem si postupně zvykla, a teď už tancuju naplno,“ říká nadšeně dvanáctiletá Maria Luisa Pinheiro Coelho.

Čtěte také

S velkou školou zatím na sambodrom nemůže, ale bude vystupovat se dvěma školkami a půjde do karnevalových průvodů na ulici. „Chtěly by vystupovat ve všech, kdybychom je pustily. A my sem chodíme kvůli nim a máme z nich radost,“ říká maminka Marii Luisy Fátima Pinheiros.

„Trénink je každou sobotu. A před karnevalem i každý čtvrtek. Teď je to opravdový kolotoč,“ říká Fátima. Její dcera by prý nejradši vystupovala ve všech školách. A jaký je sen Marie Luisy? „Chci být královnou bicí skupiny,“ tedy onou nejsledovanější tanečnicí.

K čemuž možná ve školce samby stačí perfektní tanec. V těch dospěláckých jsou navíc potřeba odpovídající tělesné proporce – mimo jiné hodně ostré lokty.

Na parketu mladé tanečnice tančí sambu do rytmu mladých bubeníků a melodie mladých zpěváků, kteří stojí na pódiu
autor: dkk
Spustit audio