V Řecku je v provozu cítit jižanský temperament

Na provozu v Řecku je znát jižanský temperament obyvatel této země. Přiznává to i Paris Vlachopoulos, Řek, který už několik let kvůli své práci žije v Praze. „Středoevropanovi se může zdát, že je tam provoz celkově rychlejší.“

Už asi jen pamětníci si vzpomenou na značku střídavé stání, která u nás platila v první polovině 70. let. V Řecku ji stále používají. Římská jednička na zákazu stání znamená možnost parkovat v lichých a dvojka v sudých týdnech. Kdo bude parkovat špatně, může se dočkat odtahu nebo mu strážci zákona odmontují registrační značky. Řecká policie je přísná a turisté rozhodně nemůžou počítat s nějakými úlevami pro cizince. „Dávejte si pozor na bezpečnostní pásy, na to se policisté často zaměřují a udělují pokuty. Alkohol v krvi se toleruje, ale samozřejmě v omezeném množství. Když si dáte jedno pivo, nic se vám nestane. Ovšem lepší je pravidla silničního provozu dodržovat, zvlášť pokud neumíte Řecky.“

Když už na nějakou silniční kontrolu dojde, jsme bez řečtiny odsouzeni k tomu, že se nedomluvíme? „Policisté většinou umí mluvit anglicky, obzvlášť ve velkých městech a turistických oblastech, takže se s nimi dá domluvit.“

Co se jazykové bariéry týká, alfou a omegou naší cesty může být také hledání cíle. Řečtina totiž nepoužívá latinku, ale alfabetu. Ta se logicky používá i na ukazatelích směru. „Například na dálnicích jsou tabule nejdřív v řečtině a po pár metrech následuje stejný nápis v latince,“ dodává Paris Vlachopoulos. Nápisy v latince byste měli najít i na běžných silnicích, ne jen na dálnicích. Nápisy psané latinkou jsou však v angličtině. Pokud tedy jedete třeba do Soluně, držte se ukazatelů na Thessaloniki.