V případu vojenského špiona Línera padlo další obvinění
V případu vojenského špiona Romana Línera, o kterém Radiožurnál informoval v druhé půlce února, padlo další obvinění. Policie začala stíhat Línerova bývalého nadřízeného z tajné služby a ředitele jedné z jeho soukromých firem, Jaroslava Benáka.
Jan Hrbáček: Policie Jaroslava Benáka obvinila předminulý pátek z ohrožování utajovaných skutečností. Jaroslav Benák vojenskou rozvědku opustil před zhruba třemi roky při čistkách kvůli kauze Karla Srby. Policejní komisař Vladimír Machala informaci o Benákově obvinění nechtěl potvrdit. Dozorující státní zástupce Martin Omelka to ale na dotaz Radiožurnálu nevyvrátil. Podrobnosti ale sdělit nechce. Radiožurnál přitom zjistil, že policie Benáka podezřívá z toho, že měl vyzradit některé informace, podléhající přísnému utajení médiím. Benák ale tvrdí, že to není pravda. Podle všeho se zřejmě jedná o poněkud zvláštní zástupný krok policejních vyšetřovatelů, protože informace k případu utíkají z tajné služby už delší dobu. Pojďme si ale zrekapitulovat, o co vlastně v případě Romana Línera jde. Líner pracoval jako tak zvaný nelegál, tedy agent vysazený pod krytím v Bělorusku. Na Línerovy údajně nestandardní praktiky upozornil další z jeho, dnes už bývalých nadřízených, Vladimír Klaban. O podrobnostech však dnes hovořit nechce. Policie pak začala Línera stíhat na základě podnětu vojenské rozvědky v druhé půlce loňského listopadu. Viní jej například z ohrožování utajovaných skutečností, zpronevěry a podvodu. Líner, kterého soud drží ve vazbě na pražské Pankráci, mezitím vyměnil obhájce. Jeden z nich, někdejší vysoce postavený policista Martin Hádek o převzetí Línerovy obhajoby říká:
Martin Hádek: V současné době současných procesních úkonů vyhodnocujeme dostupné materiály a hodláme se v nejbližší době seznámit s utajovanými materiály, které nejsou veřejně přístupné. Jakmile budeme mít tyto materiály vyanalyzované, tak postavíme nějakou zásadní konstrukci obhajoby, s kterou tedy vystoupíme.
Jan Hrbáček: Přesto, že to Policie i Státní zastupitelství nechtějí oficiálně potvrdit, jednou z vyšetřovacích verzí je i podezření, zda Roman Líner nespolupracoval s tajnými službami některé ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pojďme se ale podívat na jeden z dalších zajímavých aspektů případu. Nezanedbatelným společníkem jedné z Línerových firem Decont International byla donedávna běloruská zbrojní společnost Bělorus Intorg. Ta je zapletená do skandálu na Ukrajině s nedovoleným obchodem se zbraněmi a porušením zbrojního embarga, uvaleného na země bývalé Jugoslávie. Mezi obviněnými v této aféře figuruje také někdejší tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Jevgenij Marčuk nebo kontroverzní ukrajinský obchodník Dmitrij Strešinskij. Firmy kolem Strešinského v minulosti navazovaly kontakty se společnostmi, které mají povolení obchodu se zbraněmi, například v Česku velmi dobře známou ukrajinskou společností Progres nebo již zmiňovaným Bělorus Intorgem. Na základě fiktivních dokumentů potom uzavírali obchody s tak zvanými třetími zeměmi, Súdánem, Marokem, Nigérií a Egyptem. Do těchto zemí zamířilo například třicet tisíc samopalů Kalašnikov, čtyři sta střel do raketometů, přes deset tisíc protitankových střel nebo více jak osm set beden, ujících protitankové střely s roznětkou. Zbraně ale končily v embargovaných státech. Jméno hlavního organizátora nezákonných transakcí Dmitrije Strešinského není českým tajným službám neznámé. Zajímaly se o něj například v souvislosti s pokusem o prodej starých ukrajinských raket české armádě. Že by náhoda? Šéf Sněmovní komise pro kontrolu vojenské tajné služby Tomáš Kladívko z ODS se nad těmito novými informacemi pozastavuje.
Tomáš Kladívko: Už jsme se zajímali v první části o tuto kauzu, takže pokud se vyskytují další materiály, které buď přímo či nepřímo souvisejí, tak určitě se na dalším jednání budeme ptát, co je v tomto případě pravdivá informace a co není, protože chceme dospět k tomu, aby bylo jasno a nevyvolávaly se žádné spekulace, dohady.
Jan Hrbáček: Pojďme se ale vrátit zpět do českých luhů a hájů. Obhájce Romana Línera tvrdí, že obvinění proti němu jsou nepodložená. Líner i jeho obhájci si myslí, že tajné dokumenty, které policie u špiona po ukončení pracovního poměru nalezla, si měla vyzvednout sama rozvědka. Líner prý dokonce disponuje kopií dokumentu, kterým službu k převzetí materiálů vyzýval. Podobné je to i se služebním vozem v hodnotě sedmi set tisíc korun, který si měl podle policie neoprávněně ponechat. Vojenská zpravodajská služba k celé záležitosti stále mlčí. Toto je aktuální vyjádření jejího mluvčího Ladislava Štichy.
Ladislav Šticha: Na vojenské zpravodajství vás mohu pouze odkázat buď na zdroj vašich informací anebo pokud máte zprávy o nějakém vyšetřování, pak se obraťte na vyšetřovatele, protože v obdobných případech je vyšetřování v kompetenci orgánů činných v trestním řízení.
Jan Hrbáček: Podobným způsobem hodlá prý špion vyvrátit i obvinění ze zpronevěry, týkající se rozporu v proplácení služebních cest. Línerův obhájce Martin Hádek se domnívá, že se podaří všechna podezření vyjasnit a stíhání špiona zastavit.
Martin Hádek: My se budeme snažit prokázat, že ta jednání, která jsou našemu klientovi kladena za vinu, nejsou trestnými činy.
Jan Hrbáček: Aďt už složitý případ Romana Línera skončí jeho odsouzením nebo osvobozením, zřejmé je jedno - opět a dost výrazně poukázal na tristní stav ve vojenských tajných službách, ve kterých stále slouží mnoho exponentů předchozího nedemokratického režimu a svůj díl odpovědnosti na konzervaci poměrů v těchto tajných službách mají všichni ministři po roce 1989. Vzpomeňme si jen na aféru Karla Srby.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.