V Praze objevuji stále něco nového, vypráví publicista Černý. Proč má kůň sv. Václava zapletený ocas?

Dá se v Praze pořád objevit něco nového?

Čtěte také

Janek Rubeš: Skutečná Praha je Žižkov a Jižní Město, ne Staromák s trdelníky a počmáraná Lennonova zeď

Pořád zírám a koukám. Půlka textů v mých knížkách jsou věci, které vím z rodiny a z vyprávění. Většinou dělám jednu knížku za rok, tak v průběhu toho roku přijdu na nové věci. Teď třeba v nové knížce je o koni Ardo, což byl kůň, který stál modelem pro toho koníka, který nese svatého Václava na Václavském náměstí. A když jsem si pak přečetl příběh, že to byl vlastně konkrétní kůň, který je vysochaný a nestojí jenom v Praze, ale také v Brně a v Košicích, tak vlastně pořád člověk přichází na nové a nové věci.

Myslíš si, že mnozí, kteří si dávají sraz pod ocasem, si všimli, že ten ocas je zapletený do copu?

Nevím, ale je pravda, že ocas je zapleten vlastně omylem, protože když vedli tohoto slavného Arda za Myslbekem do ateliéru, tak ho vedli přes dvůr, který byl zablácený a nechtěli, aby si urousal ocas. Tak mu ho zapletli do uzlu. Přivedli ho k Myslbekovi a on začal skicovat a navrhovat si toho koně i s tím zapleteným uzlem. Přestože ho upozornili, že to vlastně není standardní úprava koně, tak se mu to tak zalíbilo, ten ocasní útvar zapletený v uzlu, že ho takto vysochal. Ale vlastně se to stalo nedopatřením.

Co je to tedy za koně?

Je to oldenburský kůň, východofríské plemeno. Je to vlastně kočárový kůň, to znamená, že odborník na koně by řekl, že tento kůň určitě nemohl nést svatého Václava, plemeno určitě v té době nebylo. A je to kůň kočárový, to znamená, že by nenesl člověka, není k tomu určený.

A socha je v Brně a v Košících?

Autor knihy David Černý mezi Vyšehradem a Pražským hradem |foto:Lenka Petruželová

Myslbek, když navrhoval sochu, tak udělal několik modelů. Jsou velmi podobné, akorát nenesou svatého Václava. Obě stojí před veterinárními školami, jedna je v Košicích, druhá je v Brně. Je to nějaká fáze, když se finalizovala podoba, takže pravděpodobně nebudou úplně identický, ale už se to velmi blíží tomu konečnému tvaru, který známe z Václaváku.

Nakolik je pravdou, že si Myslbek pod toho koně lehal?

Ano, to je jistý, byl velmi pečlivý sochař, věci zaznamenával opravdu tak, jak jsou. Abstrakce v jeho tvorbě neměla moc místo. A jelikož si uvědomoval, že socha bude trošku specifická v tom, že se na ni divák nebude dívat jenom z dálky, ale i zblízka, protože se dá vlastně dojít až k patě soše, tak věděl, že pohled zespodu bude velmi důležitý. A lehal si pod toho koně, nechal se jím překračovat, aby viděl, jak kůň v kroku zespodu vypadá. A když si pak prohlédnete sochu svatého Václava, tak vidíte, že opravdu modeloval třeba i žilní řečiště koně. Je to velmi podrobně vypravená socha.

Proč dům U poslední lucerny nemusí každý spatřit? A co je zajímavého na dveřích do katedrály svatého Víta?  Poslechněte si celý rozhovor.