V plastovou skládku se mění také korálové Rudé moře. Do boje s tunami odpadu se pustil i Štěpán Macháček

Štěpán Macháček pomáhal s odklízením plastového odpadu na ostrově nedaleko egyptské Hurghády
Štěpán Macháček pomáhal s odklízením plastového odpadu na ostrově nedaleko egyptské Hurghády
0:00
/
0:00

Malý pustý ostrůvek Magawíš u egyptské Hurghády má zajištěný neustálý přísun odpadků. Směr mořských proudů a větru udělaly právě z tohoto ostrova skládku. Příčinou je turismus v egyptských letoviscích i zvyky samotných Egypťanů. V Hurghádě ale roste počet lidí, kteří s problémem chtějí něco dělat. Přidal se k nim i zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.

Jsem na palubě jedné z pěti lodí, které právě vyplouvají z hurghádské maríny. Spolu se mnou cestuje několik desítek pracovníků zdejších hotelů, dětí z hurghádských škol a také dobrovolníků. Čeká nás asi půlhodinová plavba na ostrov Magawíš, kde se chystá jeho velký každoměsíční úklid.

Víte, co jíte? Ostrovy z plastů brázdí oceány, řešení zatím neexistuje, varuje Jan Freidinger z Greenpeace

Výsledek úklidu pláže v odlehlé části Norska. Odpad sem přináší vítr a mořské proudy

Kosmetika, syntetické oblečení nebo otěr pneumatik. To všechno je zdrojem takzvaných mikroplastů – různorodých úlomků plastů menších než 5 milimetrů. A ty jsou dnes prý doslova všude. „Dokonce i ve vzduchu,“ varuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.

Dnešní akci má na povel Soha Ramlíová z nevládní organizace Hepca: „Budeme sbírat hlavně odpadky plastové. Dřevo a organický odpad ne, ten nevadí. Plasty pocházejí hlavně z výletních lodí, které vozí lidi na šnorchlování, ale také z pláží na pevnině.“

Ostrov jako skládka

Jede s námi i Mustafa Abdalláh. Má tady v okolí Hurghády na starosti kotvící úvazy na korálových útesech pro výletní lodě. „Ostrov Magawíš leží jižně od resortů a od města. A každá plastová lahev, kterou tam někdo vyhodí do vody, skončí tady na pobřeží,“ říká s tím, že jiné ostrovy prý tak velký problém s odpadky nemají. A Mustafa s kolegy by rád, aby ho jednou neměl ani Magawíš.

Děláme teď osvětovou akci pro kapitány výletních lodí. Vysvětlujeme jim, jak ničivé jsou plastové odpadky pro zdejší přírodu. Chceme prosadit nový zákon. Podle něj by lodě po návratu z moře musely prokázat, že přivážejí zpět odpadky odpovídající počtu lidí na palubě.

Plastový odpad je naplavený v každé sebemenší zátoce

Plastová rezervace

Z lodě nás k ostrovu dopravil malý člun, ale poslední dva metry stejně musíme brodit vodou. Vystupujeme na písečné pláži ostrova, na který je jinak vstup přísně zakázaný. Magawíš je totiž rezervace pro hnízdění ptactva a lodě s turisty a potapěči můžou kotvit jen v jeho okolí.

Člun je plný, úklidová mise byla úspěšná

Fasujeme velký pytel na odpadky i gumové rukavice a brzy je jasné, že se tu nudit nebudeme. Prakticky v každé malé zátoce obrovská hromada PET lahví, plastových kanistrů, plastových lan, starých pneumatik, pantoflí, kelímků, a pozor – také injekčních stříkaček.

Egypt se učí od Evropy

Určitě je to užitečné. Příroda Rudého moře je pro nás zdrojem příjmu, tahle akce je pro Egypt rozhodně přínosná,“ myslí si Abdalláh Mahmúd, turistický průvodce, který právě odnáší pytel nasbíraných odpadků směrem k lodi. Na Magawíši uklízí už po čtvrté. Pokaždé tu najde stejnou, ne-li větší nadílku PET lahví a dalších „ozdob“ zdejší přírody.

Musíme snížit spotřebu plastových kelímků nebo lahví. I na tom se ale v Hurghádě pracuje. Já dělám hlavně s turisty z Německa, Švýcarska a Rakouska. Jejich mentalita je mnohem dál než naše. Respektují přírodu, respektují svoje okolí. A my Egypťané se od nich učíme a snažíme se jejich zkušenosti převzít.“

Chemická recyklace je budoucnost zpracování plastového odpadu, věří v Německu

Plastový odpad - plast

Podle výzkumu Eurostatu až dvě třetiny plastového komunálního odpadu nejde recyklovat. Mimo jiné proto, že je vyrobený z více druhů plastu. Německá společnost BASF, jedna z největších chemických firem na světě, testuje proces díky kterému je možné recyklovat až dvě třetiny všech plastových odpadů.

Mezi dnešními dobrovolníky je i manželský pár z Polska, který se v Hurghádě usadil. „Šance na změnu určitě je. Ještě před několika lety tu lidi neměli popelnice. Zásluhou nevládní organizace Hepca ale lidé začali měnit své chování. Máme Egypťany za sousedy, takže to dobře vidíme,“ doufá polská instruktorka potápění Jola.

A zase za měsíc…

Teď už desítky dobrovolníků a také pytlů s odpadky opouštějí pustý ostrov, který moře do příště obdaruje novou várkou.

Jsem spokojená, vyjelo s námi devadesát lidí a tak se vracíme s devadesáti velkými pytli odpadu,“ pochvaluje si po splněném úkolu během plavby zpět do Hurghády koordinátorka akce Soha Ramlíová.

Spustit audio
autoři: Štěpán Macháček, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související