V papežově ložnici se narodilo padesát dětí

Jihovýchodní předměstí Říma přecházejí v oblast Castelli Romani, kterou tvoří malá města ležící v Albanské pahorkatině. Už ve starověku tady hledali útočiště před letním horkem v Římě bohatí patricijové. Na zdejších kopcích si stavěli antické vily, jež se ve středověku proměnily v opevněné hrady a později v honosná šlechtická sídla s krásnými zahradami a parky. A zalíbilo se tady i papežům.

Do hezkého městečka Castel Gandolfo rád jezdil kardinál Maffeo Barberini. Když se stal v roce 1623 papežem Urbanem VIII., pověřil stavitele Carla Madernu, aby na troskách starého hradu vybudoval palác, který by papežům sloužil jako letní rezidence.

Jeho následovníci sídlo přestavovali a rozšiřovali, až vznikl komplex papežských vil, vatikánské exteritoriální území o rozloze 55 hektarů, které je tak o čtvrtinu větší než samotný Vatikán.

Castel Gandolfo patří papežům už 400 let. Zvláštní je, že zatímco se během této doby na papežském stolci vystřídaly tři desítky papežů, pouze polovina z nich do Gandolfa zavítala. „Důvody jsou často historické, ale také osobní,“ říká ředitel Papežských vil Saverio Petrillo.

Inocenc XII. se například poprvé objevil v Gandolfu večer za sychravého a deštivého počasí, takže mu místo připadalo tak ošklivé, že už se nikdy nevrátil,“ pokračuje. „Papež Klement XIV. zde naopak s oblibou podnikal nejen dlouhé pěší procházky ale také vyjížďky na koni. Jakmile opustil městečko, pobídl koně do cvalu a často svému doprovodu ujel. Když však několikrát spadl, nechal se přesvědčit, aby se své záliby vzdal.“

Papežský palác v Castel Gandolfu

Saverio Petrillo také připomíná, že v posledních měsících druhé světové války našlo v papežských vilách útočiště kolem deseti tisíc lidí, kteří dostávali jídlo a pomoc. Byly mezi nimi i stovky Židů. Papežova ložnice byla vyhrazena těhotným ženám, narodilo se v ní asi 50 dětí.

I papež preferuje farmářské produkty

Papežové nyní tráví v Gandolfu nejen léto, ale na krátké pobyty jezdí do rezidence i během roku. „Papežové mají v Castel Gandolfu méně úředních povinností, takže se mohou více věnovat studiu, psaní a poskytování rozhovorů. Často se také procházejí v papežských zahradách, kde se modlí, meditují a rozmlouvají se svými nejbližšími spolupracovníky,“ vysvětluje Saverio Petrillo.

<p><iframe width="610" height="487" src="https://www.youtube.com/embed/ryt1FK9V02s" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

A hned nás také zve do krásných zahrad, které se rozprostírají pod vilou Barberini. Jejich terasovité uspořádání odpovídá několika úrovním antické vily císaře Domitiana z prvního století po Kristu, jejíž pozůstatky včetně divadla archeologové na několika místech odkryli.

Mezi jednotlivými stupni zahrady procházíme po schodištích s ozdobným zábradlím. Okrasné zahrady v italském stylu, s rozlehlými trávníky zdobenými květinami vysazenými do rozličných ornamentů a dřevinami doplňují sochy a vodní bazénky. Zahrady přecházejí v park a dál v ovocné sady, vinice, olivový háj a louky, na kterých se pase dobytek.

„Farma dává denně kolem 500 litrů mléka, produkuje 150 až 200 vajec, spoustu zeleniny, ovoce a 2000 litrů olivového oleje ročně. Privilegovaným konzumentem je Svatý otec, mléko, vejce a jogurty se dostávají i do obchodů v Castel Gandolfu, Albanu a do supermarketu Annona ve Vatikánu,“ dozvídám se od Saveria Petrilla.

Ze zahrad u papežské rezidence v Castel Gandolfu je výhled na vrchovinu kolem italské metropole

Hvězdy jako Boží pozvání k poznání

Castel Gandolfo je nejen papežskou rezidencí, ale také sídlem Vatikánské observatoře Specola Vaticana. Pozorovací kopule s dalekohledy jsou umístěny na střeše papežského paláce. „Observatoř bývala po staletí ve vatikánském paláci. Konala se v ní pozorování, která vedla třeba k reformě kalendáře,“ říká monsignor Marcel Šmejkal.

„Zjistilo se, že je třeba posunout datování a že rok nemá přesně 365 dní. To vedlo papeže Řehoře XIII. k několikadennímu posunu kalendáře a k zavedení přestupných roků,“ doplňuje jediný Čech, který působí v zahraniční sekci státního sekretariátu Římské kurie ve Vatikánu.

Přímo ve Vatikánské observatoři pracuje astrofyzik Pavel Gábor, rodilý Košičan, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vždycky mne překvapí, že lidi o existenci Vatikánské observatoře nevědí, říká s tím, že astronomická pozorování jsou ze sídla papežů uskutečňována nepřetržitě už od roku 1580. Na co se tamní výzkum zaměřuje, jak jde dohromady víra s moderní vědou nebo proč se dnes vatikánská pozorování provádějí namísto z Castel Gandolfa ze Spojených států, přiblížil v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů.

<p><iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=Castel+Gandolfo,+It%C3%A1lie&amp;aq=0&amp;sll=49.930008,15.369873&amp;sspn=3.033877,10.645752&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Castel+Gandolfo+%C5%98%C3%ADm,+Lazio,+It%C3%A1lie&amp;t=h&amp;ll=41.932933,12.691956&amp;spn=0.715139,1.675415&amp;z=9&amp;iwloc=A&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small><a href="http://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=embed&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=Castel+Gandolfo,+It%C3%A1lie&amp;aq=0&amp;sll=49.930008,15.369873&amp;sspn=3.033877,10.645752&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Castel+Gandolfo+%C5%98%C3%ADm,+Lazio,+It%C3%A1lie&amp;t=h&amp;ll=41.932933,12.691956&amp;spn=0.715139,1.675415&amp;z=9&amp;iwloc=A" style="color:#0000FF;text-align:left">Zvětšit mapu: Castel Gandolfo nedaleko Říma, Itálie</a></small></p>
autor: jas
Spustit audio