V otázce národní bezpečnosti jsme občas vypadali jako šašci. Koordinace jednotlivých složek to změní, věří vládní poradce

Funkce poradce pro národní bezpečnost byla vytvořena 1. ledna. Jste v ní tedy šestý den. Co všechno jste za ten týden stihl?

Řešili jsme Ukrajinu, otázky modernizace armády, řešili jsme spolupráci a systém fungování Vojenského zpravodajství, které včera navštívil premiér. Na ministerstvu zahraničí jsme se bavili o tom, jakým způsobem na předsednictví navázat, tak abychom lépe a koordinovaně chránili a bránili naše zájmy a abychom si je vůbec definovali.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost, obsadí ji poradce premiéra Tomáš Pojar

Prostě jsem se věnoval otázkám zahraniční bezpečnostní a obranné politiky, které mají vždycky nějaký vztah k zahraničí, protože pokud nemají, tak je tady celá řada jiných složek, které to řeší, a zároveň mají přesah uvnitř české státní správy, mezi ministerstvy, mezi různými institucemi, tak, aby levá ruka věděla, co dělá pravá, abychom se maximálně snažili dosáhnout toho, co si stanovíme.

Vaším úkolem tedy bude podílet se na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany ČR. Co si pod tím představit? Znamená to, že budete hlavním koordinátorem, nebo těch koordinátorů má být ještě víc?

Záleží na konkrétní problematice, protože je celá řada pracovních skupin, celá řada jiných mechanismů, jakým způsobem jednotlivé resorty fungují mezi sebou. A toto má napomoci lepšímu fungování. Takže to je čistě koordinační role, já nemám žádné pravomoci, ty zůstávají u konkrétních resortů a institucí.

V oblasti obranné a bezpečnostní politiky mnohdy levá ruka nevěděla, co dělá pravá

Půjde o koordinaci pro premiéra, pro vládu, protože v těchto otázkách na rozdíl od otázek týkajících se Evropské unie tradičně těch posledních 30 let Strakova akademie, tedy Úřad vlády, úřad premiéra byl velmi slabý úřad, což někdy skutečně vedlo k tomu, že levá ruka nevěděla, co dělá pravá.

Jak jde něco koordinovat, pokud nemáte vůbec žádnou pravomoc?

Je to postaveno na vzájemné důvěře premiéra a vlády ve mě, a naopak. A to, že to někdo dělá za premiéra, za vládu a že koordinuje otázky, které se rozhodly, dává jakousi autoritu tomu, aby ostatní spolupracovali. Je to ale postaveno na bázi dobrovolné, protože při neshodách stejně nakonec rozhoduje vláda.

Čtěte také

České předsednictví EU ukázalo, že jsme dobří vyjednavači. V Evropě máme silný hlas, hodnotí Fiala

Jak to tedy bude konkrétně vypadat, pokud s někým nedojde ke shodě?

Ve chvíli, kdy jedno ministerstvo dělá něco jiného než druhé ministerstvo ve shodné věci, v důsledku čehož pak venku vypadáme jako šašci, tak je nutné s tím něco dělat a nějak tomu zamezit. Musíme skutečně dávat jednoznačně najevo, co chceme, stanovit si, co chceme, a to pak nějakou dobu držet. Musíme být předvídatelní. A pokud všichni na různých úrovních říkáme to samé a směřujeme k tomu samému, tak se daleko více zvyšuje možnost toho, že budeme úspěšní.

V minulém roce se nám zkoordinovat pozice několikrát podařilo. A teď nemluvím pouze o českém předsednictví, ale i o otázkách energetické bezpečnosti, ropovodů, plynovodů a zásobování ČR. Ve chvíli, kdy různí ministři, kterým to příslušelo, premiér, já a ředitelé zpravodajských služeb říkali svým partnerům to samé, daná země to slyšela a brala to vážně a my jsme byli schopni s ní jednat a skutečně jsme něco dohodli.

Jakým způsobem jeden člověk v této nové pozici může ovlivnit, jestli všichni ministři, všichni, kdo mají kontakty se zahraničím, budou mluvit stejným jazykem?

Ovlivní to tak, že to bude dělat co nejlépe a že mu bude nasloucháno a bude přesvědčivý. Zároveň tam je asi 15 lidí na úřadu vlády, kteří v útvaru národního bezpečnostního poradce pracují a dávají dohromady obsah. Zároveň se začíná budovat systém lidí, kteří z jednotlivých ministerstev a institucí budou jakýmisi styčnými důstojníky vůči tomuto útvaru a vůbec úřadu vlády, tak aby docházelo skutečně k pravidelné, každotýdenní koordinaci jednotlivých kroků, aby bylo jasné, kdo se s kým v zahraničí setkává a co má říkat. Když se to bude dělat zdravým selským rozumem, racionálně, nebude třeba budovat velké struktury a velké aparáty a utrácet spoustu peněz.

Jak konkrétně budou vymezeny mantinely s ministryní obrany, s ministrem vnitra nebo s ministrem zahraničních věcí? Jak správně čelit dezinformacím? Může dojít k omezení svobody slova? Jak bude probíhat z bezpečnostního hlediska spolupráce mezi Českem a Izraelem? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.