V okolí Štramberka se netěžil jen vápenec. Zdejší železná ruda kdysi zásobovala i Vítkovice
Štramberk si většina lidí spojuje nejen s malebnými dřevěnicemi nebo hradem Trúba, ale taky s těžbou vápence. V minulosti se však v místní části Libotín těžilo železo, které zásobovalo železárny třeba ve Frýdlantě nad Ostravicí nebo samotné Ostravě. Důkazem jsou haldy hlušiny v lese nebo studánka s železitou vodou.
Naproti štramberskému koupališti Libotín jsme došli k zajímavému pramenu. Vyvěrá tady voda ze země, ale veškeré to okolí a to dno, je takové nahnědlé. Dalibor Kvita je ředitel Geoparku Podbeskydí. Co to je za zvláštní pramen?
„Tady tento pramen je vývěr mineralizované vody, říká se tomu místně železitý pramen nebo železitá studánka. Ta voda má poměrně vysoký obsah železa. Není zas až tak vysoký, aby už to byla voda minerální, ty hodnoty jsou někde těsně pod tím, ale to železo, které je v té vodě obsažené, způsobuje zabarvení okolí. Bývá v tom i lehce cítit štiplavost po drobném obsahu oxidu uhličitého, který v té je vodě taky rozpuštěný.
Takže to znamená, že tady je někde nějaká zásoba železa pod námi? „Ano. Je to tak. V blízkosti se nachází důlní pole, havírna, kde v 19. století probíhala těžba železných rud,“ odpovídá Dalibor Kvita. „Těžilo se tady historicky průkazně do poloviny 19. století. Nicméně podle pověstí a starších nějakých historických záznamů je pravděpodobné, že tady těžba už mohla probíhat od konce středověku. Těžily se tady takzvané pelokarbonáty, poměrně chudé železné rudy, které mívaly obsah maximálně do nějakých 30 procent. A když ukončovali těžbu, tak těžili dokonce rudy se čtyřprocentní kovnatostí. Nicméně jako zdroj železa to stačilo dokonce i pro Vítkovice v počátcích jejich provozu,“ vysvětluje.
Těžba probíhala údajně z hloubek až kolem 30 metrů pomocí šachet. „Nicméně tady v oblasti Libotína jsou pozůstatky po těžbě jak těmi šachtami, tak i po těžbě štolami do úbočí svahů. A můžeme tady najít haldy a odvaly od drobných velikostí s výškou do metru až po haldy s mnohametrovou výškou s centrálním kruhovým propadem po bývalé šachtě,“ upozorňuje ředitel geoparku.
Havírenská studánka
No a my jsme mezitím došli k havírenské studánce. Ale dívám se, že tady ta železitá voda teda asi neteče, protože tady ten hnědý povlak nikde není vidět. „Havírenská studánka opravdu paradoxně tu vodu železitou nemá. Tady ta série těch pramenů havírenské studénky vyvěrá na rozhraní mezi svahovými hlínami a haldou, která tady byla. A je naopak zase mírně vápenitá,“ zve Dalibor Kvita ředitel Geoparku Podbeskydí do oblasti u Libotína.
Je tady informační tabule, dokonce je i tam nějaká pověst, takže kdo chce přijít, tak se tady dozví maximum.
Související
-
Ve Štramberku obnovili dříve trochu zapomenutou Sluneční stezku
Na rozhraní Štramberku a Kopřivnice, jen na dohled od hradu Trúba, si mohou lidé projít zajímavou a přitom krátkou trasu. Jmenuje se Sluneční stezka.
-
Lesy v okolí Slezské Harty ukrývají nejednu zajímavost. Například starou Vápenku
V lesích kolem Slezské Harty můžete narazit na šipky s nápisem Vápenka. Zavedou vás k unikátní technické památce, která stojí jen asi 200 metrů od břehů přehrady.
-
Prameny Zrzávky. Ač jsou dva metry od sebe, každý má zcela jiné složení
Prameny Zrzávky v Hostašovicích na Novojičínsku jsou podzemní hříčkou přírody. Místo, kde ve smrkovém porostu prameny vodního toku vystupují na povrch, je od roku 1...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
