V Náchodě žila kněžna z Babičky Boženy Němcové
Náchodský zámek představuje vzestup významného italského vojevůdce Piccolominiho a jeho nejslavnější bitvy, ale i pád kuronského vévody, otce kněžny z Babičky Boženy Němcové. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout třeba autentickou pracovnu Petra Birona.
Povídání o náchodském zámku jsme začali v sobotním vysílání.
„Portrét před námi zobrazuje Ottavia Piccolominiho, který zámek získal od Ferdinanda II., protože se nepřímo podílel na vraždě, nebo odstavení, Albrechta z Valdštejna,“ začal prohlídku kastelán Jiří Růžička.
Ottavio Piccolomini byl významný vojevůdce. Za své úspěchy získal řád zlatého rouna i titul říšského knížete. Na náchodském zámku jeho zásluhy dodnes připomíná výzdoba hlavního, takzvaného Španělského sálu. Rozměrná plátna znázorňují jeho nejslanější bitvy, u Thionville a Regensburgu, a freska na stropě je přímo apoteózou, tedy oslavou činů tohoto muže.
„Takový jeho vstup na vrchol světské slávy s bohem Martem a Chronem, oslava jeho celoživotních zkoušek a vítězství jako vojevůdce,“ přiblížil kastelán. Na zámku můžete vidět i vojevůdcovu pracovnu se soukromou knihovnou.
Piccolominiové vlastnili Náchod na 150 let a zasloužili se o barokní úpravy zámeckých interiérů. Důkazem toho jsou nádherné štuky ve Španělském sále anebo zdejší kolekce gobelínů. „Pocházejí z poloviny 17. století z Bruselu. Dohromady jich tady máme devět. Pokud se podíváte na inventář z druhé poloviny 18. století, je tam popisováno přes 50 gobelínů, dokonce snad 56, které byly přímo na zámku,“ řekl Jiří Růžička.
Škoda, že se všechny nedochovaly. S mým průvodcem, kastelánem náchodského zámku, jsme stále v první patře, což bývalo piano nobile, tedy reprezentační podlaží. Dnes je věnováno piccolominské expozici, ve které uvidíte i rodovou galérii anebo pokoj plný dobových dětských hraček.
Druhé patro, kde se za šlechtických majitelů bydlelo, jsou zámecké salóny vybavené mobiliářem z majetku posledních vlastníků zámku, tedy rodiny Schaumburg-Lippé.
„Strop tohoto velkého hodovního sálu je mramorovaný, je datovaný rokem 1749 a je moc zajímavý. Mimochodem, téměř stejný strop je v kanovnickém domě v Hradci Králové,“ ukázal Jiří Růžička.
Vedle spousty krásného nábytku a obrazů uvidíte ve druhém patře jako kuriozitu také šatnu s oděvy panstva, ale i služebnictva.
Třetí okruh, který můžete na náchodském zámku navštívit, má název Na dvoře vévodském a připomíná dobu, kdy zámek koupil Petr Biron, vévoda kuronský, což byl otec známé paní kněžny z Babičky Boženy Němcové. „Nechal tu vytvořit svůj byt. Nacházíme se tak v autentické pracovně pana vévody. Samozřejmě, některý nábytek už autentický není, ale prostory ano,“ upřesnil kastelán.
Historicky jsme na přelomu 18. a 19. století, takže nábytek je vesměs empírový nebo ve stylu biedermeieru a je krásně zrestaurovaný. Mimochodem, na zámku mají i lampárnu. To byla místnost, kde se petrolejem plnily všechny lampy do všech pokojů. Je s podivem, že zámek nevyhořel a dochoval se do dnešních dnů.
„Petr Biron přišel z Kuronska, což je v dnešní době Lotyšsko. Byl to člověk z vysoké politiky a státník. Byl posledním turonským vévodou. Vzhledem ke složité diplomatické situaci mezi Ruskem, Polskem a Kuronskem musel abdikovat,“ představil Jiří Růžička otce paní kněžny z Babičky, tedy vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské.