V Muzeu města Vídně je možné navštívit rozsáhlou a zajímavou výstavu o Romech v Rakousku

25. duben 2015

Krásné jarní měsíce jsou jako stvořené k toulkám a cestování a my Vám teď poskytneme inspiraci k návštěvě Vídně. Tam totiž do 17. května probíhá rozsáhlá a velmi zajímavá výstava s názvem „Romane thana – Místa Romů a Sintů“, která představuje dějiny a život Romů a Sintů v Rakousku. Navštívit ji můžete v Muzeu města Vídně a určitě si na ní vyhraďte aspoň dvě hodiny – je vskutku velmi zajímavá! S výstavou se pojí i řada doprovodných akcí – například na úterní večer je připraven Filmový festival Opre Roma.

Výstava „Romane thana – Místa Romů a Sintů“ je rozdělena do dvou částí. První z nich je tmavá, druhá pak světlá. Nejprve jsem se s kurátorkou Susanne Winklerovou z Muzea města Vídně zastavila u stěny nad tmavou podlahou.

„Na této 15 metrů dlouhé stěně ukazujeme zhruba 500 let dějin Romů. Jsou to více či méně proměnlivé dějiny utlačování, vyhánění a vraždění, i když samozřejmě existovaly i jiné příběhy. Před osvícenstvím, před 19. stoletím, se v některých částech Evropy objevovali i Romové a Sintové ve šlechtickém stavu. Takže existovaly i výjimky, ale ve velké většině případů jsou to dějiny pronásledování.“

Plakát k výstavě Romane Thana v Muzeu města Vídně

Co se týče předmětů, které dokumentují život Romů od jejich příchodu do Rakouska až po konec 2. světové války, jedná se o obraz Romů z pohledu majoritní společnosti, a nikoliv o vlastní autoportrét Romů.

„V Rakousku žijí Romové a Sintové až od roku 1921. V tom roce se totiž k Rakousku připojila část západního Maďarska, dnešní Burgerlandsko, v níž žila řada Romů a Sintů. Před rokem 1921 žilo v Rakousku jen asi 3000 Romů a Sintů, což byl zanedbatelný počet. Ale s rokem 1921 přibylo 9000 Romů a Sintů, kteří žili ve 130 osadách v Burgenlandsku. Na popud Vídně se pak začala vytvářet první cikánská kartotéka a Rakušané tak byli vůbec první, kdo všem Romům a Sintům snímali otisky prstů a pořizovali jejich fotografie.“

Tato cikánská kartotéka vznikla v roce 1926. A když pak později do Rakouska přišli nacisté, věděli díky ní přesně, kdo jsou Romové a Sintové, a kde žijí. To bezpochyby přispělo k tomu, že za holocaustu zahynulo 90 % rakouských Romů.

fotka_horvath_karl_waka1.jpg

„Dvě třetiny Romů a Sintů, kteří byli zavražděni v Osvětimi, pocházely z Rakouska a z Německa. Především ale z Rakouska, kde to bylo tak dobře připraveno. A jen asi 20 % z nich bylo z Čech a Moravy, a asi 8 % z Polska.

Říká kurátorka výstavy Susanne Winklerová. Ve druhé, světlé a větší části výstavy už o sobě mluví samotní Romové. Vyjadřují se mnoha způsoby – vyhledali například fotografie z rodinných alb, přinesli předměty typické pro romské domácnosti, zapůjčili svá výtvarná díla, natočili videa či audia s vyprávěním členů svých rodin, anebo vystavili koberce, se kterými jejich příbuzní obchodovali. Architektonicky je tato část expozice pojata jako kavárna, kde během posezení u jednotlivých stolečků může návštěvník zhlédnout videa či vyslechnout nahrávky s různými příběhy Romů v Rakousku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

moderátor Jan Pokorný

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.