V Mariánských Lázních voda nejen léčí, ale také zpívá
Západočeský lázeňský trojúhelník není cílem jen těch, kdo potřebují lázeňskou péči, ale také milovníků výletů a pamětihodností. Však si to Karlovy Vary, Františkovy i Mariánské Lázně zaslouží. Poslední jmenované jsou známé nejen svými šesti léčebnými prameny, ale třeba také nádhernými parky, výstavními lázeňskými domy nebo Zpívající fontánou.
Procházku po městě zahajujeme na Goethově náměstí a prohlížíme si budovu Městského muzea dříve nazývanou Goethův dům. Slavný spisovatel v něm totiž během svých pobytů ve zdejších lázních opakovaně pobýval. „Muzeum je také nejstarší lázeňskou budovou, architektonicky velice ceněnou,“ dodává moje průvodkyně Eva Voldřichová z lázeňského hotelu Royal, která se provádění hostů po lázních věnuje pravidelně.
Stojíme u Goethova pomníku a lázeňské město pod námi je ponořené do jarní zeleně, ze které doslova svítí výstavné lázeňské budovy. „Naše město je překrásné,“ potvrzuje můj dojem Eva Voldřichová. „Vzniklo na počátku 19. století a na fasádách domů provedených v císařských barvách – žluté a bílé – můžete vidět, jak se vyvíjel architektonický styl Mariánských Lázní.“ Od klasicismu k různým historizujícím stylům a secesi.
Goethovu náměstí vévodí hotel, který si možná budete pamatovat jako Kavkaz. Ještě předtím se však jmenoval King of England, a to na paměť anglického krále Eduarda VII., který Mariánské Lázně navštívil celkem devětkrát a bydlel právě tady. Ale pojďme dál…
„Společenský dům Casino je nádherná budova s úžasnou akustikou. Všem milovníkům hudby doporučuji, aby navštívili Mariánské Lázně a absolvovali třeba podobný koncert, jaký se tu koná vždycky druhou dekádu v srpnu v rámci Chopinova festivalu,“ láká ke kulturnímu zážitku moje průvodkyně.
„Pod domem Casino se nachází budova Nových lázní, které mají dlouholetou tradici a k vidění je v nich i císařská kabina, kde se koupal třeba právě král Eduard VII. anebo perský šáh a mnozí další významní návštěvníci.
Procházíme kolem jedné z nemnoha moderních staveb v lázních. Je to Zpívající fontána, vytvořená podle návrhu architekta Pavla Mikšíka ze 70. let minulého století. Kolem fontány procházíme do pavilónu, kde je možné ochutnat zdejší nejznámější prameny. „V pavilón Křížového pramene premonstráti z kláštera v Teplé při zahájení lázeňské sezóny světí prameny, aby získaly zase svoji léčivou moc,“ popisuje Eva Voldřichová.
Hned vedle Křížového pramene stojí symbol a dominanta Mariánských Lázní – Hlavní kolonáda. „Podle ní jsou Mariánské Lázně velice snadno rozpoznatelné. Byla postavena na konci 19. století vídeňskými architekty Mikschem a Niedzielskim,“ připojuje historickou informaci moje průvodkyně.
Právě podle jejich návrhu ji odlili v železárnách v Blansku u Brna. Zatímco stropy kopulí kolonády byly v době, kdy dostala jméno sovětského spisovatele Maxima Gorkého, vymalovány Josefem Vyleťalem, její stěny zdobí další umělecká díla. Třeba reliéfy, na nichž poznáte Johanna Wolganga Goetha. Je tu vyobrazen s několika ženami.
„K malbě se váže legenda, která vypráví o tom, že Goethe měl vztah už s babičkou, pak s maminkou a nakonec i s vnučkou – svou největší a poslední láskou Ulrikou von Levetzow,“ vypráví Eva Voldřichová. Příběh lásky, která překlenula generace, proto obyvatelé Mariánských Lázní rádi uvádějí návštěvníkům jako příklad, jak velkou moc má léčivá síla zdejších pramenů.
