V konečném důsledku je solární elektrárna ekonomicky výhodnější než jádro, věří podnikatel Sobotka

Raketový nárůst počtu solárních elektráren Česko zažilo před deseti lety. Vysoké, státem garantované výkupní ceny, které tehdy vláda slíbila každému, kdo do určitého data stihne elektrárnu připojit do sítě, provází dodnes silné emoce.

„Pro nás to byla velmi složitá doba. Já jsem to zažil a mohl bych o tom vyprávět celé hodiny. Postavili jsme jednu menší elektrárnu kousek od Prahy, na které jsme si vyzkoušeli všechny technologie. V podstatě nás to nakoplo. Proto jsme se rozhodli jít dál a posunuli jsme se na Slovensko a do Rumunska,“ vzpomíná Sobotka.

V našem byznysu už dotace nejsou třeba, nikdo to nepotřebuje.
Zdeněk Sobotka

On sám by dotace do solárních elektráren nejraději zrušil. „V našem byznysu už dotace nejsou třeba, nikdo to nepotřebuje. Ale spíš bychom chtěli volat po nějakém stabilním prostředí a jistotě, aby ty projekty byly financovatelné,“ vysvětluje.

Čtěte také

Fotovoltaika už se dávno vyplatí. Vysloužilé solární panely se navíc dají recyklovat

„Bez ceny, která by byla garantovaná a takzvaně počitatelná pro bankovní sektor, není možno soláry financovat. Aby vám banka půjčila peníze, tak chce mít jistotu, že příštích patnáct nebo dvacet pět let ten zdroj bude mít nastavené výkupní ceny. Nemusí být vysoké – není to otázka výše, ale jistoty výkupu,“ říká Sobotka a jako příklad uvádí způsob, kterým se cena stanovuje v Chile, kde také podniká.

„Chilský stát vytvořil takzvané stabilizované ceny. Není to nic složitého. Je to vlastně geniální mechanismus. Je to založené na principu, že máte nějakou průměrnou cenu na spot marketu, která samozřejmě denně obrovsky kulminuje – jsou tam výkyvy nahoru a dolů. A oni pomocí specifického vzorce jsou schopni zafixovat tu cenu na půl roku. Cena následuje tržní prostředí, v podstatě na ni nikdo nedoplácí a na konci dne to je pro banky predikovatelná věc, na kterou jsou ochotné půjčit peníze.“

V Německu teď otevřeli park, kde kombinují solární elektrárnu s klasickým zemědělstvím.
Zdeněk Sobotka

Odpůrci tohoto zdroje energie na druhou stranu argumentují tím, že Česko nemá zdaleka tolik slunečných dní, které jsou pro výrobu elektřiny zapotřebí. „Přestože Česká republika nemá ideální podmínky, tak současná velkoobchodní cena elektřiny a s tím související budoucí vývoj, kdy se dá očekávat růst, nahrává tomu, že by fotovoltaika znovu měla začít být brána v úvahu,“ říká Sobotka a nebrání se tomu, že v takovém případě by se jeho firma vrátila i k podnikání v Česku.

Svislé panely na polích

Velkým tématem je také prostor, které elektrárny zabírají. Často jde dnes o kvalitní ornou půdu.

Čtěte také

V Rakousku stojí nikdy nevyužitá jaderná elektrárna. Dnes tam elektřinu vyrábí solární panely

„Fotovoltaika primárně patří na střechy, sekundárně na brownfieldy a další plochy. Případně i na zemědělské plochy, protože dneska existuje agrofotovoltaika, která otvírá cestu, jak využít zemědělskou půdu nejenom pro standardní využívání v zemědělství, ale současně i pro energetiku,“ je přesvědčený Sobotka.

Agrofotovoltaika je založená na novém typu panelů, které zvládnou zachytávat sluneční svit, přestože jsou ve svislé poloze. Díky tomu zabírají jen minimum plochy. „V Německu teď otevřeli velmi velký park, myslím, že kolem pěti megawatt, kde právě kombinují elektrárnu s klasickým zemědělstvím,“ připomíná podnikatel.

Přechod na obnovitelné zdroje vnímá jako proveditelný. „Je to jenom o vůli lidí do těchto zdrojů investovat peníze. Dokonce si myslím, že to bude levnější než ta současná konvenční energetika,“ zdůrazňuje.

Konvenční zdroj se prostě nevyplatí

Obnovitelné zdroje energie jsou tématem i mimo Česko. „V Chile dnes pochází minimálně dvacet procent energie ze solárních elektráren a exponenciálně to roste. V Chile máme osvit, to je pravda. Na druhou stranu, když se na to podíváte na konci dne i tady, jádro je ekonomicky horší varianta než solár. Na to jsou jednoduché výpočty,“ říká Sobotka.

Čtěte také

Česko bude v jihoamerickém Chile solární velmocí

Právě Chile je dnes pro Sobotku klíčový trh. „Chile má nejlepší přírodní podmínky na světě. Proto jsme v roce 2014 začali právě tam, protože ekonomika těch projektů byla velmi smysluplná. Tamní osvit, který je dvou až trojnásobně větší než v České republice, umožňuje při tržních cenách stále zajímavý profit,“ uvádí Sobotka důvody, proč jeho společnost působí převážně v zahraničí.

„V hledáčku máme například Řecko, kde je osvit velmi podobný. A samozřejmě i další země jižní Evropy, kde si myslím, že v blízké budoucnosti už nikdo nebude přemýšlet, natož realizovat jakýkoliv konvenční zdroj, protože se to prostě nevyplatí,“ uzavírá Zdeněk Sobotka, stavitel a provozovatel fotovoltaických elektráren.

Poslechněte si celý rozhovor.

Naďa Bělovská se Zdeňka Sobotky ptá také na to, jak těžké je rozjíždět byznys na druhé straně zeměkoule, jak energetický trh ovlivní vstup vodíku nebo jak si jeho firma vede v letošním roce.