V Kladrubech byli koně vždy na prvním místě

2. říjen 2010
Po Česku

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Krásu zdejších koní ze starobylého chovu přijíždějí obdivovat korunované hlavy z celé Evropy. A nejedna z nich si odsud už také koně do své stáje odvezla.

„Historie starokladrubského hřebčína je delší, než se všeobecně uvádí,“ říká na úvod bývalá ředitelka hřebčína a známá hipoložka Lenka Gotthardová. „Je zaznamenáno, že byl založen v roce 1579. Tehdy byl ovšem povýšen císařem Rudolfem II. na hřebčín císařský. Koně se tu zřejmě chovali od nepaměti. První písemné zmínky o Kladrubech jsou ze 12. a 13. století, kdy jsme patřili pod klášter v Litomyšli,“ dodává.

Ve středověku se majitelé střídali, ale už tehdy měli ve znaku podkovu. Nakonec panství koupili čeští stavové, aby jej darovali budoucímu císaři a českému králi Maxmiliánovi II. Hřebčín se tak stal v polovině 16. století majetkem Habsburků. Po zmiňovaném povýšení hřebčína zůstaly Kladruby císařským dvorním hřebčínem až do roku 1918.

Koně ze zdejšího chovu byli používáni pro ceremoniální účely. Starokladrubští bělouši pro královský a císařský důr, vraníci pro kočáry s církevními velmoži. To všechno mi moje průvodkyně vypráví pod portréty obou Habsburků v takzvané Císařské jídelně v místním zámku.

Drezurní ukázka

Na témže místě tu vítají oficiální návštěvy. V posledních letech to byli třeba španělský princ Filip, jordánská princezna anebo zástupci švédského královského dvora. Samotné interiéry zámku rozhodně stojí za prohlídku – díky slohovému nábytku nebo obrazům a grafikám, které znázorňují bývalé majitele, tedy Habsburky, ale především koně.

Podívejme se však na zámek i zvenčí. „Původně byl renesanční, pak však přišly barokní přestavby a v roce 1757 vyhořel, takže dnes je v klasicistním slohu,“ vysvětluje Lenka Gotthardová. Stejně strohý je i kostel svatého Václava a Leopolda v sousedství.

Dvaadvacet „starokladrubáků“ ve spřežení

Mimochodem, ve zmíněném roce 1757 lehl popelem celý hřebčín. Bylo to za války mezi Rakouskem a Pruskem, kdy se bojovalo nedaleko – u Kolína. Koně se však tehdy povedlo zachránit.

A na závěr ještě zajímavost, na kterou mě upozorňuje inženýrka Gotthardová, když stojíme u hlavní brány, kterou Řečanskou alejí do Kladrub kdysi pravidelně přijížděl panovník: „U jiných panských staveb je vždy na hlavní ose zámek. U hřebčína ovšem byli vždy nejdůležitější koně, takže na hlavní ose s alejí se nachází hřebčín a hlavní stáj plemeníků. Zámek stojí bokem.“

V nedělním výletu Po Česku nahlédneme přímo do stájí hřebčína a dozvíme se, co je vlastně na starokladrubském plemeni tak výjimečného.


Zobrazit Národní hřebčín Kladruby nad Labem na větší mapě
Spustit audio