V historii se lidé potýkali s morem. Opatření se podobala dnešním a už tenkrát byli tzv. popírači

7. březen 2021 09:25

Zdravotní průkazy, čtyřicetidenní izolace po prodělání nemoci nebo speciální maska na obličeji. To jsou jen některá opatření, kterými se lidé v minulosti snažili zabránit šíření morové nákazy. Nebezpečné onemocnění postihlo celou Evropu například na začátku 18. století a výrazně se tehdy dotklo i obyvatel našeho regionu. 

Čtěte také

Historička Pavla Bláhová má epidemie v historii zmapovány velmi obšírně. My se teď budeme bavit o epidemii morové.

„Poslední morová epidemie, která zasáhla východní Čechy, byla kolem roku 1710. Z toho období máme ve spoustě měst morové sloupy jako připomínku jedné z nejtěžších epidemií v našem regionu."

Teď prožíváme období, kdy se skloňují slova jako restrikce nebo omezení. Něco takového už znali naši předci?
„Svým způsobem probíhala stejná opatření jako je známe dnes. Jednalo se především o to nejjednodušší, tedy izolovat nakažená města, izolovat nemocné v jejich domech. Domy byly většinou označeny bílým křížem."

Čtěte také

Už dříve se tedy také uzavírala města. Co to přesně znamenalo?

„Řada měst měla tenkrát hradby. Takže se uzavřely městské brány a k nim se postavili vojáci, kteří povolovali vstup pouze na zvláštní povolení. A také už tenkrát existovala povinnost nahlásit nemocné."

Co všechno dělali naši předkové pro to, aby se nemoc nešířila?
„Byl kladen velký důraz na hygienu. Dále se nesměli přijímat na ubytování cizinci, zavírány byly řemeslné dílny a obchody, přestaly se konat trhy, jarmarky a veškerá zábava. A byly i omezeny mše. To už byl tedy obrovský zásah do života tehdejší společnosti."

Jak ochranná opatření tenkrát lidé vnímali?

„Existuje například spisek Jana Bakovského, kde je disputace mezi sedlákem a doktorem o tom, že mor není nakažlivou nemocí. Dnešním jazykem bychom řekli, že patřil ke klasickým popíračům nakažlivosti nemoci při epidemii," dodává Pavla Bláhová.

Velký londýnský mor, 1665–1966

Morová epidemie na začátku 18. století trvala přibližně čtyři roky. Zprávy o celkovém počtu zemřelých se nedochovaly.

autoři: Jana Házová , baj
Spustit audio

Související