V Hirošimě se rozeznělo „atomové piano“. Poprvé po 70 letech

Říkají mu „atomové piano z Hirošimy“. Sto let starý klavír patřil Japonce Akiko, která s ním doslova vyrůstala. Až do osudného 6. srpna 1945, kdy na Hirošimu dopadla jaderná puma. Po několika desetiletích se ho podařilo opravit a v jeho klávesách prý přežívá i duch samotné Akiko…

Nadaná japonská klavíristka Akiko zemřela po výbuchu atomové bomby v Hirošimě. Exploze zničila i její oblíbený nástroj, po dlouhých desetiletích se ale piano podařilo opravit a letos, u připomínky smutného výročí, se v centru Hirošimy opět rozeznělo, aby se i prostřednictvím jeho tónů svět dozvěděl o téměř zapomenutém příběhu.

Přicházím právě včas. Zrovna totiž začíná zcela výjimečný koncert pod širým nebem nazvaný Písně míru. Čisté až hebké tóny hudebního nástroje dokonce přehlušují i hlasité cikády, které se usídlily v korunách stromů rostoucích u Atomového dómu.

Tady a teď, sedmdesát let po svržení první jaderné pumy v dějinách lidstva, ale hraje prim klavír, bez ohledu na to, že je starý a ošoupaný.

„Akiko na něj hrála každý den, už od pěti let, kdy ji učila její matka, Šizuko. Tehdy ještě žili ve Spojených státech, v Los Angeles, a když se v roce 1926 vrátili do Hirošimy, přivezli malé Akiko i její oblíbený nástroj,“ vypráví začátek dramatického příběhu klavíristky Akiko paní Tomie Futakuchi, která klavír před pár lety získala.

„Akiko si od šesti let vedla deník a v 19 si do něj napsala: ‚Už jsem prožila tak třetinu, možná čtvrtinu života‘.“ V tu chvíli netušila, jak krutě se mýlí…

14letá Akiko (vpravo) na fotce s rodiči a bratrem

Poslední slova nadané klavíristky

„Na boční straně klavíru stále můžete vidět malé střepy zaražené do dřeva. To jsou kousky skla z okna, které rozbila tlaková vlna po explozi atomové bomby,“ ukazuje paní Futakuchi. V osudný okamžik nebyla Akiko doma, v rámci mobilizace pomáhala ve městě.

Zemřela druhý den ráno. Její poslední slova zněla: „Maminko, dala bych si červené rajče…“

Jaký paradox! Akiko se narodila v USA, kde světlo světa spatřil i její klavír od společnosti Baldwin. V roce 1945 je oba umlčela americká bomba.

Duše ukrytá v klavíru

„Dát klavír dohromady a opravit ho bylo opravdu těžké. Šedesát let stál v domě, kde Akiko žila, v jejím pokoji. Opuštěný a zaprášený. Nikdo na něj šedesát let nehrál. Nakonec se mi to povedlo,“ prozrazuje ladič pian, pan Sakkaibara.

Akiko už život vrátit nedokáže, ale i díky němu je tu prý stále přítomná: „Věřím, že se v klavíru skrývá duše Akiko. Vydává tak měkké tóny, že tam musí být…“

V Japonsku se opět rozezněl atomový klavír z Hirošimy
autor: mir
Spustit audio