V evropské soutěži SozialMarie získal druhou hlavní cenu projekt Moderní sebeobrana, který nabízí i kurzy pro ohrožené skupiny
V květnu se ve Vídni předávaly Ceny SozialMarie za inovace v sociální oblasti v šesti zemích střední a východní Evropy. Porota každoročně vybírá 15 výjimečných projektů, které přinášejí nová a v praxi ověřená řešení společenských problémů. Mezi byly letos dva české projekty, přičemž projekt Moderní sebeobrana dokonce získal druhou hlavní cenu. Slavnostního večera se zúčastnila Jana Šustová.
Už 11 let vyučují instruktoři Moderní sebeobrany, jak si hájit vlastní hranice: slovně i fyzicky. A jak říká jeden z nich Pavel Houdek, projekt navíc spolupracuje s celou řadou neziskových organizací a uskupení, které se zabývají prací s různými ohroženými skupinami.
„Tam je toho hrozně moc. To můžou být třeba uprchlíci a uprchlice nejenom z Ukrajiny, jsou to lidi s nejrůznějším zdravotním postižením – zrakovým, sluchovým, pohybovým. I lidé s nějakou formou duševního onemocnění.“
Nechybí ani kurzy pro Romy.
„Romové a Romky jsou jedna ze zranitelných skupin, na které se zaměřujeme z jednoduchého důvodu – protože z logiky věci, když přijde někdo z romského etnika někam na nějaký tradiční kurz sebeobrany, tak se nejspíš nebude cítit vítán. A to tvoří obrovskou bariéru. Přitom my víme z práce, že stejně jako ostatní a pravděpodobně více než ostatní lidé se setkávají nejen s násilím, ale i s ústrky v běžném životě, s překračováním hranic atd. A pokud má sebeobrana být hodna toho slova, tak tu musí být pro zranitelné skupiny. A aby tu byla pro zranitelné skupiny, tak musí svůj program a přístup jim přizpůsobit, což je logické.“
Náplň kurzu je poněkud překvapující.
„Když se řekne sebeobrana, tak každý člověk si představí hmaty a chmaty. Ale to ve skutečnosti není odpověď na drtivou většinu nepříjemných situací, kdy Vám někdo překračuje hranice, ve kterých se ocitnete. Vy jste zaměření na romské etnikum, tak tam si to můžeme představit úplně jasně: Když přijde Rom/Romka někam, třeba do školy, a bude tam čelit rasistickým urážkám, tak ta reakce není samozřejmě ta, že toho člověka chytnu a dám mu pěstí. Ale spočívá v něčem jiném – spočívá ve schopnosti nějakým inteligentním způsobem se ohradit. Nenechat si to líbit, ale udělat to slušně, ale asertivně, a ty hranice si vymezit. A to platí pro všechny lidi, protože drtivá většina situací, kdy vám někdo bude překračovat vaše hranice, nejsou fyzické, a tudíž nástroj není pěst v obličeji.“
Ale hmaty a chmaty se na kurzu vyučují také.
„Učíme to, protože lidé musí vědět, jak se bránit, když ta slovní, verbální, psychická sebeobrana nezafunguje. Protože ona samozřejmě často zafunguje, v drtivé většině případů zafunguje, ale někdy ne. Někdy ten člověk řekne ‘No a co’, nebo to může eskalovat to násilí. A v ten moment člověk potřebuje vědět, jak se bránit fyzicky. Protože potom je i ta jeho slovní obrana silnější a uvěřitelnější, protože ví: OK, když ty šáhneš k násilí, já vím, co mám dělat, nebojím se toho, ale nechci to. A tady mám celou řadu nástrojů, kterou mě moderní sebeobrana naučila, aby k tomu násilí nedošlo.“
Moderní sebeobranu najdeme v různých regionech.
„Máme pobočky asi v dvanácti lokalitách, takže to nebudu úplně vyjmenovávat. Ale dá se říct, že když jste z Česka, tak pravděpodobně někde v dobré nebo rozumné dojezdové vzdálenosti naši pobočku najdete. Nejlepší je se podívat na web.“
Pokud by nějaká skupina například z řad národnostních menšin měla o kurz zájem, může pro to udělat následující.
„Nejlepší je nám napsat, protože takovéto věci řešíme individuálně. A my jsme fakt hodně otevření spolupracím i s neziskovým sektorem.“
A jaké měl Pavel Houdek pocity bezprostředně po udělení Ceny SozialMarie?
„Já si myslím, že my si tu cenu zasloužíme, protože fakt makáme dlouhé roky na tom, abychom něco změnili. A nejenom že měníme a sociálně inovujeme, ale hodně popularizujeme ten obor sebeobrany a hlavně ho děláme přístupný pro ty zranitelné skupiny, což nikdy předtím nebylo. Takže já jsem šťastný.“
A co porotu na projektu Moderní sebeobrana zaujalo, vysvětluje zakladatelka ceny Wanda Moser-Heindlová.
„Skvělé na tom je, že neučí jen sebeobranu, takových kurzů je už hodně. Ale především se učí krok po kroku, jak říct NE. To se mi na tom líbí, že nemusíte jenom udeřit, pokud se něco stane, ale že už dřív zcela mírně a jasně můžete důrazně říct NE.“
Cenu SozialMarie uděluje rakouská nadace Unruhe Privatstiftung a letos se do ní přihlásilo 369 projektů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Poslanec Foldyna je podezřelý z domácího násilí. Policie ho vykázala z domu a zabavila mu zbraně
-
Pátral po ‚parazitech‘, bojoval s větrem a chystal se na vodu. Co dělal Turek jako vládní zmocněnec?
-
Zaskočení mohou být hlavně turisté. Bez stabilního signálu jsou po celém Česku stále stovky míst
-
ONLINE: Novým premiérem Ukrajiny je Serhij Koreckyj. Jeho klíčovým úkolem je příprava na zimu