V Egyptě teče o Svátku oběti krev miliónů zvířat. Odpor proti rituální porážce roste už i v muslimských zemích

Maso z obětních beránků, telat nebo velbloudů v těchto dnech plní mrazáky v muslimských domácnostech. Pokračuje velký muslimský svátek, kterým si věřící připomínají starozákonní událost. Když měl Abrahám obětovat svého syna Izáka, vyměnil ho Bůh na poslední chvíli za ovci. Rituální porážka halál bývá terčem kritiky hlavně západních ochránců zvířat. Ale lidí, kterým se tato krvavá tradice nelíbí, přibývá i v muslimském světě.

V tradičních káhirských čtvrtích se výjevy dnů před Velkým svátkem moc nemění: na každém rohu je ohrádka s beránky, za rohem řezník a lidé si odvážejí zvířata buď v celku, anebo si už odnášejí jen tašky s masem. Pro ochránce zvířat to žádná příjemná podívaná není. Ani v Egyptě ale nejsou zdaleka všichni z těchto výjevů nadšení.

Zvířata si zaslouží milosrdné zacházení

Nemám problém s tím, že bych měl porazit zvíře nebo že lidé jedí maso. Mám problém s tím, jak se celkově zachází se zvířaty teď tady v Egyptě. Dokud někdo nedonutí řezníky chovat se ke zvířatům milosrdně, tak se toho účastnit nebudu,“ rozhřčuje se čtyřicetiletý Ahmad Fikí.

Ještě nikdy se k běžným oslavám svátků nepřipojil a neudělá to ani letos: „Půjdu do mešity na ranní sváteční modlitbu, zastavím se u příbuzných, popřeju jim hezké svátky a vyrazím k moři koupat se, číst si, psát. Takhle si představuju svátek.“

Před svátkem oběti nakupují lidé v muslimských zemích dobytek

Sedíme v kavárně v liberální a moderní káhirské čtvrti Maádí, kde Ahmad odmalička žije. A tvrdí, že se svým přístupem už není v Egyptě zdaleka sám. „V Egyptě přibývá lidí, pro které je zacházení se zvířaty důležité. Rád bych se jednou stal vegetariánem. Přivedl mě k tomu zážitek, kdy jsem viděl porážku zvířete přímo na ulici a hlavně způsob, jakým to dělali,“ vysvětluje.

Jsem muslim, ale krev nepotřebuju

Júsuf Nabaráví je padesátiletý inženýr elektrotechniky. Také on žije v liberálnější káhirské části.

Jsem sice muslim, ale podle mě není tohle rituální porážení zvířat nutné. Dokonce si myslím, že za peníze, které lidé za zvíře utratí, se dá potřebným pomoci jinak a lépe. Navíc mi prostě ten pohled na zabíjení zvířat nedělá dobře,“ přiznává.

Velká pouť do Mekky se koná na přelomu srpna a září

Júsuf naráží na to, že porážka zvířete má humanitární cíle. Dvě třetiny masa by totiž měli majitelé zvířete rozdělit potřebným.

Pouť do Mekky? Vyhozené peníze

S rituální porážkou úzce souvisí také pouť do Mekky. Letošní ročník právě vrcholí. A účast na pouti je považovaná za jednu z povinností každého muslima.

Že bych jel někdy na pouť do Mekky, o tom nepřemýšlím. Lepší je dát peníze, které by pouť stála, přímo potřebným. Z náboženských předpisů si vybírám, co mi vyhovuje,“ dodává Jusúf. Pouť do Mekky přitom stojí Egypťana v přepočtu asi sto tisíc korun.

Spustit audio

Související